Před více než sto lety přivezl bavorský král sarkofág Henut Taui i s mumií do muzea v Mnichově. V roce 1992 byl zahájen výzkumný projekt, jehož cílem bylo prostudovat obsah sarkofágu. Chemickou analýzu svěřili Dr. Světle Balabánové z Institutu soudního lékařství v Ulmu. Výsledky jejích testů byly velmi matoucí. Ženské ostatky Henut Taui obsahovaly značné množství kokainu a nikotinu, byť ve starověku rostl tabák pouze v Americe a koka jen v bolivijských Andách.

Prvních pět pozitivních výsledků ji šokovalo, proto poslala vzorky do dalších tří laboratoří. Výsledky byly rovněž pozitivní, takže je zveřejnila. Podle Balabánové byla reakce akademické obce bouřlivá: "Dostala jsem hromadu dopisů, které zněly téměř výhružně, byly to urážlivé dopisy, ve kterých se psalo, že je to nesmysl, že jen fantazíruji a že je to nemožné, protože je dokázáno, že před Kolumbem se tyto rostliny nevyskytovaly nikde jinde na světě, jen v Severní a Jižní Americe."

Ale testy, které Balabánová provedla na vlasových stvolech, jsou obecně přijímanou metodou, jak zjistit užívání narkotik, a byly jí už posledních pětadvacet let. Kontaminace je vyloučena. Narkotika a další látky, které spolkneme, se ukládají do proteinů ve vlasech a zůstávají tam celé měsíce, a zůstanou tam i po smrti. Ve skutečnosti ve vlasech mohou zůstat natrvalo.

Aby se vyloučila možnost vnější kontaminace, omyje se vzorek vlasů v alkoholu a poté se ještě provede test samotného mycího roztoku. Pokud je roztok čistý, přestože je test vlasů pozitivní, musí být narkotikum přímo ve vlasovém stvolu, což znamená, že daný člověk musel někdy za svého života narkotika konzumovat. Toxikologové považují anylýzu vlasů za způsob vyloučení posmrtné kontaminace. Balabánová si za svými metodami i výsledky stojí: "Jakákoli chyba v tomto testu je vyloučena. Tato metoda je všeobecně přijímána a už byla tisíckrát použita. Pokud nejsou výsledky skutečné, musí být i vysvětlení někde jinde než v mých testech, protože jsem si jimi stoprocentně jistá."