O velkolepém projektu státních maturit nemohl prakticky nikdo v naší zemi přeslechnout. Zhruba od r. 1997, kdy se idea unifikované podoby maturit objevila, uplynulo více než 13 let a během této doby nás média celkem pravidelně o určitých fázích vývoje na její realizaci informovala. Jejich existence byla několikrát ohrožena, nakonec přes rozporuplné pocity odborníků i veřejnosti spuštěny budou. Za dobu více než 13 let však práce na nich vyčerpala několik set milionů korun, což veřejnost přijala v podstatě s klidem. Vždyť se investuje do vzdělání! Pokusím se komentovat a reflektovat některé podstatné momenty spojené s tímto projektem.
Argument, že jde o vzdělání, je jeden z klíčových pro veřejnou podporu - bez ohledu na výši investice. Ušlechtilými a vznešenými slovy diskuze o státních maturitách oplývají: Oficiální stránky nesou v zápatí slogan “Investice do rozvoje vzdělávání”; aktivita se pojmenovává jako “kurikulární reforma” (tj. logická návaznost výchovných a vzdělávacích prvků v komplexu kultivace člověka); projekt je spolufinancován evropským operačním programem “Vzdělávání pro konkurenceschopnost”; hovoří se o “objektivizaci maturitních zkoušek” jako o něčem, co hluboce absentovalo; dále jde o “ulehčení práce učitelům” či o “optimální využití moderních komunikačních služeb”; hlavně jde ale o vzdělání jako za všech okolností přijatelné “investice do našich dětí a potažmo do českého národa”; jde o vzdělání, které je “prioritou našeho národa”. Okolo státních maturit se také pohybuje řada odborníků, profesorů a docentů, doktorů, magistrů a bakalářů, dokonce vědců, kteří mudrují zda je to lepší tak či onak atd. atd. Zkrátka sny a mýty o důmyslně konstruovaném vzdělání v naší zemi se nešetří a stran vzdělání se vždycky najde mnoho argumentů, které jej jaksi samy o sobě podpoří navzdory jakékoliv racionální kritice.







