Když v roce 2001 přišla na trh první generace Škody Superb, přesněji když se na autosalonu točila na podstavci studie nazvaná Montreaux, mnozí v tom viděli symbol definitivního odpoutání se od historie, která tuto značku na léta zakonzervovala v derivátech téhož, tedy tisícovkách, stovkách, stopětkách a stodvacítkách. Byl zde návrat ke světlejším včerejškům, k době předválečné, kdy ze závodu v Mladé Boleslavi vyjížděla ta nejlepší auta, která se řadila na opravdovou špičku.
Koncern Volkswagen totiž potřeboval zrecyklovat zastarávající komponenty tehdejšího Volkswagenu Passat a umístil je do vlajkové lodi Škody. Podvozková platforma byla navíc prodloužena, takže auto přišlo o mnoho své torzní tuhosti a také bezpečnosti. Nic nezachránila ani vtipná řešení jako deštník ve dveřích, díra v sedadle spolujezdce, kterou si mohl cestující vzadu provléci nohy a vlastně ani obří prostor, který směle konkuroval vozům o třídu výše. Superb zůstal při veškeré snaze ve svém segmentu outsiderem.
