V předchozím článku, jenž byl rovněž otištěn v časopise Treking, jsme se vydali do pomalu zapomenutého světa větrných mlýnů, na svou dobu unikátních technických děl, ve kterých se snoubily zručnost a znalosti současníků. Zavítali jsme do Moravského Holandska, krajiny, která zvučela svištivými zvuky větrných kol stovek větrných mlýnů. Řada větrných mlýnů se ale nacházela také na jižní Moravě.
Jejich počet tady sice nebyl tak ohromující, přesto svou důležitou úlohu nezapřely ani tady. Dodnes se v oblasti jižní Moravy zachovalo několik unikátních větrných mlýnů, ten v Kuželově se dokonce označuje za nejkrásnější větrný mlýn v České republice. Podívejme se proto po jejich stopách v tomto článku.
Vydejme se tedy po stopách větřáků. A začněme třeba ve Velkých Těšanech na Kroměřížsku, u větrného mlýnu z roku 1830, který dnes slouží jako jedno z nemnoha muzeí, které byly ve větrných mlýnech zřízeny. Větrný mlýn stojí v severním podhůří Chřibů kousek za obcí Velké Těšany. K mlýnu se dostaneme po zpevněné komunikaci. Jedná se o dřevěný mlýn německého typu, který byl vyhlášen za kulturní památku. Mlýn často měnil vlastníky, teprve po roce 1889 se majetkové poměry ustálily. V tomto roce jej koupil Jan Páter pocházející z rodu větrných mlynářů z Janovic v sousedství Nového Jičína.
V srpnu 1890 byl mlýn silně poškozen větrnou smrští, takže bylo nutno provést generální opravu celé stavby. Za protektorátu byl mlýn uzavřen a zapečetěn a poslední mlynář František Páter později zatčen za styky s partyzány. Po válce nebyl provoz mlýna obnoven a celá stavba málem skončila jako palivové dříví. V roce 1972, kdy hrozilo zřícení zchátralého mlýnu začala oprava financována státem, která byla ukončena v roce 1979.
