Pokud usilujete o co nejnižší náklady na palivo, pak raději ani nečtěte dál. Historicky první hybridní model s manuální převodovkou totiž přistupuje ke kombinovanému pohonu úplně jinak, než tomu bylo doposud zvykem. A pravdou je, že své fanoušky si jistě najde. Především mezi lidmi, kteří na sebe rádi upozorňují. S Hondou CR-Z se po sedmi stech kilometrech loučilo opravdu obtížně.

Hybridní „céerzetko“ by se dalo ve zkratce označit jako model CR-X pro nové tisíciletí. Futuristickému designu se nedá nic vytknout. Agresivní maska vybavená LED světly pro denní svícení spolu s charakteristickou zádí propůjčuje vozu sportovní vzhled, který vzbuzuje obdiv. Vystřídal jsem již řadu vozů různých kategorií, ale dosud nikdy jsem se nesetkal s takovým zájmem okolí. Za pouhých sedm dní bylo auto nespočetněkrát vyfoceno, lidé se vyptávali, jak že je to s výkonem a „maximálkou“. Samozřejmě byl předmětem zájmu hybridní pohon, ale někteří o elektromotoru neměli nejmenší potuchy a vůz je přesto zaujal na první pohled. CR-Z klame tělem a evokuje na parkovišti přítomnost supersportu, který se musí okamžitě zachytit mobilním telefonem.

Pod kapotou Konstruktéři Hondy nevsadili na přeplňovaný motor, jak je tomu v poslední době zvykem. Atmosférická patnáctistovka s výkonem 114 koní v 6400 ot./min. a vysoce posazeným maximem točivého momentu (145 Nm ve 4800 ot./min.) by s dynamickým zjevem vozu určitě nekorespondovala. Že by to snad mohl zachránit 10kW elektromotor umístěný mezi motorem a spojkou? Odpověď zní: ano. Kombinací obou agregátů dosahuje vůz točivého momentu 174 Nm už od 1000 ot./min. a maximálního výkonu 124 koní v 6100 ot./min.

Výše zmíněné hodnoty nebudí zrovna respekt. Podle mého názoru by si takové auto, jako je CR-Z, zasloužilo přeci jenom o něco silnější motorizaci. Ale není třeba smutnit. I s tím co je k dispozici se dá jízda náležitě užít. Čísla v tomto případě ráda matou, a tak je člověk po usednutí za volant příjemně překvapen.