Ani se tomu nechce věřit, ale slečna Lara Croftová se letos ve zdraví dožívá 14 let svého víceméně úspěšného působení ve světě videoher. Jak se jí to u všech čertů podařilo ? Inu, nejednou měla tato hrdinka už celkem namále – a nemyslím tím teď jen její virtuální pády do propastí, ale série Tomb Raider sama o sobě se už párkrát ocitla na okraji propasti.
Kočka ale, jak známo, má sedm životů, a Lara Croft jako superkočka se dílem Underworld mezi hráče vrací dokonce již po osmé. Prostě se zatím vždy dokázala vylízat ze všech ran a neúspěchů. Klobouk dolů ….
Příběh, nezbytné to pojítko a důležité měřítko kvality většiny videoher, v díle Underworld sice nechybí, ale pakliže vstupujete do světa Tomb Raider poprvé, budete si přes veškerou snahu a sebelepší znalost anglického jazyka připadat pravděpodobně od začátku do konce ztraceni. Ne že by celá série byla zápletkou zrovna srovnatelná se Shakespearovým Othellem nebo Homérovou Odysseou, ale bohužel zde platí jakési zvláštní pravidlo, že čím je zde příběh jednodušší, tím je méně srozumitelný a vlastně složitější. V zásadě v tomto díle běží „jen“ o Lařino pátrání po svých ( zemřelých – nebo ne tak docela ? ) rodičích, což hrdinku zavede opět do nejrůznějších odlehlých koutů planety. Bez znalosti událostí z předchozích dílů ságy a znalosti trochy, v tomto díle zejména severské mytologie, však do sebe zkrátka nebudou všechny kostičky příběhu hladce zapadat.
Ano, vizuální stránka to je jedno z es, kterými se řada Tomb Raider vždy pyšnila a čím tolik přitahovala milióny hráčů. S čím na nás tedy tvůrci vyrukovali tentokrát ? Bohužel, s ničím. Přesněji řečeno s ničím, co by dnešního hráče ještě nějak dokázalo ohromit nebo alespoň nadchnout, tak jak se to této sérii dařilo v minulých letech. Doba se zkrátka změnila a scenérie, nad kterými se za dávných časů hráčům Tomb Raidera doslova zatajoval dech, se dnes objevují, s prominutím, snad v každé druhé hře. Problémem Underworldu je, že se nepokusil vsadit na nic jiného než obvykle. Ve srovnání s obrovskou konkurencí dalších titulů stejného, ba i odlišných žánrů, je to však žalostně málo.
