Letní blockbustery, při jejichž sledování se dá snížit mozková aktivita na minimum, neumí nikdo točit tak dobře, jako Michael Bay. V jeho filmech jako Armageddon nebo Mizerové je tolik akce, že se vedle nich ostatní žánroví kolegové musejí červenat studem.

Bay navíc moc dobře ví, co se divákovi líbí, výbuchy a zpomalené záběry proto točí v neustálém pohybu, kinetika dostává přednost před jakoukoliv logikou nebo dokonce kontinualitou (spousta záběrů na sebe vůbec nenavazuje a je až s podivem, jak je dokázal Bay ve střižně pospojovat, protože na zážitku žádný z těchto nedostatků divákovi neubere), všechno se podřizuje jednomu slovu: cool.

Přesně tak chce Bay působit, ale nedá se říct, že by svými eye-candy filmy útočil jen na teenagerské publikum, Transformers totiž probudí dítě skoro v každém z nás.

Pokud jste ještě nedávno mysleli, že roboti měnící se v autíčka jsou jen záležitostí komiksů a animovaných seriálů, Bay vás vyvede z omylu. Z Transformers udělal jeden z nejlépe vypadajících akčních filmů s naprosto špičkovými efekty (za tři čtvrtiny z nich můžeme děkovat legendárnímu ILM), které vyrazí dech opravdu každému (Oscar medvědům ze Zlatého kompasu je skutečně výsměch).