22:07 | 17.12.2009
Anonym
Teorie říká, že účinnost webu lze zlepšit použitím výzvy k akci. Například přejmenovat tlačítko „Objednávka“ na „Objednejte si…“. V praxi se však zapomíná, že aby výzva k akci opravdu fungovala, návštěvník musí chápat, jaký prospěch mu vykonání akce přinese a co přesně po něm chceme. Jak ukážu na příkladu, návštěvníka je nutno „vést za ručičku“.
Účinnější výzva k akci
Teorie říká, že účinnost webu lze zlepšit použitím výzvy k akci. Například přejmenovat tlačítko „Objednávka“ na „Objednejte si…“. V praxi se však zapomíná, že aby výzva k akci opravdu fungovala, návštěvník musí chápat, jaký prospěch mu vykonání akce přinese a co přesně po něm chceme. Jak ukážu na příkladu, návštěvníka je nutno „vést za ručičku“.
Čtu zajímavou sociologickou knihu Bod zlomu o principech virálního šíření informací lidskou společností. Malcolm Gladwell zde popisuje pozoruhodný experiment amerického psychologa Howarda Leventhala, který v šedesátých letech prováděl pokusy se studenty na Yaleově univerzitě.
Prvotním cílem pokusu bylo zjistit, jak velkým motivátorem je v lidském jednání strach. Leventhal se snažil přesvědčit studenty k očkování proti tetanu (= akce), které univerzita nabízela zdarma ve svém zdravotním středisku a o které nebyl zájem. Studentům rozdal brožurky popisující nebezpečí, která tetanus způsobuje (= motivace k akci). Polovina studentů dostala brožurky zpracované děsivou formou (drastické texty, strašidelné obrázky z léčby) a druhá polovina standardní verzi (mírnější texty, bez obrázků).
Pomocí dotazníků poté Leventhal zjišťoval, jak se liší účinnost obou verzí brožury. Výsledky snadno uhodnete. Všichni studenti odpovídali, že rizikům rozumí (a že jim rozuměli už předtím), ale procento studentů, kteří se rozhodli se co nejdříve nechat očkovat, bylo výrazně větší ve vystrašené skupině.
Zdroj: Strafelda.cz