Zima o sobě dává vědět i pod teplými kabáty a tentokrát jí neunikneme ani v kině. V únoru totiž míří do kin vesměs hodně mrazivé snímky. Je libo viktoriánskou Anglii, v níž řádí Vlkodlak, nebo raději psychiatrickou léčebnu na Prokletém ostrově? Nebojte se, všechno bude. A polobohové a milovaní dokumentaristé návdavkem k tomu.

Česká filmová škola si v únoru střihne thriller z komunistického Československa. Film, v němž se až na výjimky nesetkáme s žádnou známější hereckou tváří, vypráví příběh Antonína (Ondřej Malý), příslušníka tajné policie, jehož život se zrovna dvakrát neleskne. Vše kolem něj, práce i rodinný život, jej ubíjí. Možnost úniku vidí až ve sblížení s dívkou Klárou (Kristína Farkašová), se kterou má nemanželský poměr odpůrce režimu Tomáš. Ačkoliv pro Antonína je Klára nedosažitelnou dívkou, upne se k ní měrou nevídanou, což jej obrací i proti vlastním lidem a systému. A takové kroky nutně nemohou vést k ničemu jinému než k Antonínově zkáze.

„Chtěli jsme vyprávět příběh, který má univerzálnější téma než výpověď o době, v níž se odehrává, “ říká k vlastnímu scenáři Ondřej Štindl, dlouholetý novinář, pro něhož jsou Pouta jeho debutem, a dodává: „Postavy nemají žádné reálné předobrazy. Jejich příběh určitě není příběhem politickým. Politika jen vyhrocuje dilemata, která musí hrdinové řešit, dilemata, která zdaleka nejsou svázána s dobou a místem děje.“ V částečné roli debutanta byl i režisér Radim Špaček, který do té doby zpracovával pouze vlastní scénáře. Nyní se mu dostala do ruky látka, s jejímž zpracováním neváhal. „U těch předchozích filmů jsem byl scenáristou spíše z donucení - psaní mi nejde a ani mě to nebaví. Už dlouho jsem ale tušil, že musím časem narazit na poutavý text, který mě dostane a bude zfilmovatelný. Stalo se, “ přiznává Špaček, který sbíral zkušenosti i coby režisér některých dílů seriálů Letiště a Přešlapy.

Ačkoliv jejich první společný snímek ještě nedorazil do kin, Ondřej Štindl už připravuje další scénář, u jehož realizace by Radim Špaček podle svých slov neměl chybět. Koneckonců první ohlasy se nesou ve více než příznivém duchu, což je pro českou žánrovou tvorbu jenom dobře. Schválně, kdy naposledy u nás vznikl film, o jehož žánrovém zařazení by se nedalo spekulovat dlouhé hodiny?