Téměř polovina mladých Čechů ve věku 15 až 19 let někdy vyzkoušela marihuanu nebo hašiš, 22 procent tyto drogy užívá pravidelně. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi jsme na špici pomyslného žebříčku. Na předních místech jsou spolu s námi Anglie a Francie, kde jsou čísla podobná. To aspoň tvrdí ve svém článku server idnes.cz
Názory většiny společnosti na legálnost marihuany jako drogy se postupně mění od přísnějšího postoje, směrem k postoji benevolentnějšímu. Musím se přiznat, že můj osobní názor v poslední době nabírá směr opačný
Jedním z důvodů mého odmítavého postoje je právě evropská statistika, v níž jsme získali nezáviděníhodné první místo v počtu konzumentů této drogy. V médiích už pomalu přestávají vystupovat různí aktivisté a celebrity, které svým postojem dávaly najevo podporu volnému šíření marihuany. Ona totiž marihuana jejich podporu už ani nepotřebuje. Naše společnost skutečně získala přesvědčení, že vlastně nejde o nic špatného. Kouření marihuany je podle ní projevem svobody každého jednotlivce. Proč si to ale nemyslí lidé v jiných evropských zemích, nebo alespoň ne v takové míře? Není u nás něco špatně?
Chyba zřejmě nebude jen v celebritách, které jsou programově „free“ a dávají tak příklad mládeži. Nedostatky totiž jsou i na straně státu. Většina konzumentů marihuany se hájí tím, že její účinky na člověka jsou srovnatelné (ne-li mírnější) s účinky alkoholu. Nevím, do jaké míry je to pravda, ale jsem ochoten tomu věřit. Problém je v tom, že i v požívání alkoholu patříme na přední místa ve světových statistikách. Logicky se tedy nabízí závěr, že když je prodej alkoholu legální, proč by měl být nelegální prodej marihuany. Rozhodně nejsem pro prohibici, protože ta nic nevyřeší, naopak zde určitě plně platí rčení (doufám, že nebudu vypadat jako teta Kateřina ze skvělého Jirotkova románu Saturnin), že zakázané ovoce chutná nejlépe a odříkaného chleba největší krajíc. Problém vidím v tom, že stát (policie, školy), ale i rodiče požívání alkoholu i drog dětmi v podstatě tiše tolerují. Občas sice policisté udělají razii v nějakém baru či hospodě, ale pravděpodobnost, že se to stane právě v té vaší hospodě je naprosto mizivá. Navíc postih za podávání alkoholu mládeži je naprosto zanedbatelný. Nevidím nic strašného na tom, že naprostá většina teenagerů před osmnáctým rokem věku zkusí alkohol, případně i nějakého toho jointa. Určitě to patří k poznávání sama sebe a zkusí si tak dokázat, že už jsou dospělí. Vadí mi ale to, že pro stále větší skupinu teenagerů to přestává být ojedinělým experimentem a stává se z toho pro ně běžný styl života. Společnost to sice slovně odsuzuje, ale skutek utek.
