Brzo na jaře kvetoucí brambořík – Cyclamen coum se nachází v horských a pobřežních oblastech, které hraničí jižním a východním pobřežím Černého moře v Bulharsku, od západu přes Gruzii a na východě na Krymu. Rovněž byly nalezeny v horách severního Íránu. V jižním Turecku se výskyt rozšiřuje z Hatay přes východní pobřeží Středozemního moře přes Sýrii a Libanon do Izraele. Roste ve stinných místech v jehličnatých a listnatých lesích a křovinách, někdy se vyskytuje mezi kořeny stromů a hrubými kameny.
Květy se u druhu Cyclamen coum objevují po velmi dlouhé období od prosince do dubna, jsou obvykle světle růžové až tmavě fialové s karmínovými až purpurovými skvrnami na bázi jednotlivých květních plátku.
Cyclamen coum subsp. coum – Listy okrouhlé na ledvinovitého tvaru, většinou širší než delší, petaly 0.8 až 1.4 cm dlouhé, s bílým okem, vzácně s velmi světle růžovým okem. Druh se nachází v Bulharsku, podél západního pobřeží Černého moře v Turecku, přes Hatay, Sýrii, Libanon a Izrael. C. coum subsp. coum se vyznačuje bílým okem, zatímco subsp. caucasicum se vyznačuje růžovou okem. Zcela bílá forma, spp. coum f. albissimum, byla poprvé nalezena Manfredem Koenenem v roce 1980. Druh roste v horách Hatay v jižním Turecku, mezi Belen a Topbogazi. Následně byla zjištěna i robustní forma která roste na Golanských výšinách. Tato je v kultivaci vzácná forma a je vedena pod kultivarovým jménem ‘Golan Heights’ . Cyclamen coum ssp. elegans má listy obvykle mělce laločnaté až hrubě zubaté, plátky petalů 1, 8 do 2, 5 cm dlouhé. Na rozdíl od tohoto druhu nemá Cyclamen coum ssp. caucasicum listy nikdy laločnaté, často jsou mírně zubaté nebo vroubkované, petaly jsou dlouhé 1.2 – 2 cm . Druh roste ve vyšších nadmořských výškách a směrem na východ Turecka, zatímco ssp. coum se častěji vyskytuje v nižších nadmořských výškách více na západ. V porovnání se ssp. coum který má listy okrouhlé má ssp. caucasicum listy více srdčité, méně zaoblené a delší petaly.
Jak je patrné, druh Cyclamen coum včetně všech svých forem a variet je velmi variabilní a proměnlivý druh, jak ve tvaru a zbarvení listů, tak ve zbarvení a velikosti květů. tato variabilnost je ovlivňována oblastmi výskytu a nadmořskými výškami ve kterých rostliny rostou. Nás samozřejmě zajímá nejvíce je způsob pěstování a odolnost druhu vůči našim zimním podmínkám. Mrazovzdornost druhu je uváděna do – 28°C, pod podmínkou dobré drenáže a zajištění suchého zimování. Toho lze dosáhnout buďto přenesením rostliny do studeného skleníku nebo pařeniště, nebo dostatečným prodyšným zakrytím proti přemokření. Ideální je tabulka skla, nebo silnější folie vypnutá v dřevěném rámu a ukotvená do půdy. Rostlinám také udělá dobře jsou-li během mrazivých dnů pod sněhem. Stanoviště volíme polostinné ( putovní stín pod listnatými keři) nebo stinné. Půda by měla být humozní a udržující mírnou vlhkost v letním období, s příměsí listovky a menším množstvím písku, , lehčí a prodyšná. Stanoviště s dobrou drenáží, ta je nezbytně nutná proti zimnímu přemokření. Druh kvete velmi brzo na jaře, mnohdy už ke konci zimy ve sněhu .