Výroba ultralehkých letadel a lehkých sportovních letadel v ČR patří jak svou kvalitou, tak objemem vyrobených letadel ke světové špičce. Stroj VL 3 je pak špičkou mezi špičkovými letadly.
Fenoménem české konstrukční školy jsou ultralehké a lehké letouny kompozitové konstrukce. První kompozitové ultralehké letouny byly konstruovány od roku 1993 a od té doby se stále zvyšovala jejich technická a technologická úroveň a samozřejmě také výkonnost. Tento rozvoj byl umožněn rozumnými schvalovacími postupy, které nastavila Letecká amatérská asociace, uvádějící tyto letouny do provozu, a samozřejmě také konkurenčním prostředím a tlakem zákazníků na domácí i zahraniční scéně. České firmy ostatně drží zhruba 30% podíl všech letadel prodaných v USA v nové americké kategorii – Light Sport Aircraft, LSA.
Do kategorie výkonově a technologicky špičkových celokompozitových letounů patří i letoun VL 3 konstruktérské dvojice inženýrů Miroslava a Petra Kábrtů, vlastníků konstrukční a výpočtářské firmy Vanessa v Litomyšli. Na tomto elegantním a aerodynamicky zdařilém letounu se zúročily mnohaleté zkušenosti, které konstruktéři získali při navrhování celých letounů, navrhování technologií a kompozitových konstrukcí a při realizaci aerodynamických a pevnostních výpočtů, jež prováděli jak pro naše, tak pro zahraniční firmy. O svém vlastním letounu ve Vanesse přemýšleli dlouho, hledali optimální řešení tak, aby vznikl letoun špičkových výkonů. To se jim podařilo. Stroj VL 3 drží v současné době rekordy na přímé bázi 15 km 274, 78 km/h, na trojúhelníku 50 km 262, 0 km/h a na trojúhelníku 100 km 268, 4 km/h. Rekordní lety vykonal známý zkušební pilot a instruktor pan Jiří Unzeitig s Věrou Vavřínovou.
Letoun v současné době vyrábí firma AVEKO Choceň. Kompozitové díly se laminují v dílnách v Chocni, kde také v oddělených prostorech probíhá celková montáž letounu, zástavba pohonné jednotky a zástavba přístrojového vybavení. Letoun VL 3 je celokompozitový ultralehký dolnoplošník s posádkou sedící vedle sebe. Vyrábí se ve dvou verzích v kategorii UL, a to se zatahovacím podvozkem a s podvozkem pevným. Vždy se jedná o podvozek v uspořádání s příďovým kolem. Další variantou je verze pro americký trh v kategorii LSA, kde se vždy vyžaduje pevný podvozek a letoun má zvětšené křídlo, větší plochu tak, aby splnil požadavky amerického předpisu, který vyžaduje pádovou rychlost v čisté letové konfiguraci – tedy bez vztlakových klapek – maximálně 83 km/h.Tato varianta je schválena na vzletovou hmotnost 600 kg. Pohonnou jednotku vždy tvoří osvědčený motor Rotax 912 ULS, tj. s objemem válců 1400 ccm a o maximálním výkonu 73, 5 kW (100 hp). Použitá vrtule je dvoulistá, za letu elektricky stavitelná, typ SR 3000 od firmy Woodcomp z Odoleny Vody. Trup letounu je sendvičové konstrukce, s kombinací uhlíkové a hybridní tkaniny kevlar/uhlík, a 4 mm silné pěnové hmoty Herex. Křídlo mírného lichoběžníkového půdorysu má moderní laminární profil NACA NLF. Potahy křídla tvoří uhlíko-skelné sendviče, s nosníkem s pásnicemi z uhlíkového rowingu. Křídlo je konstrukčně dvoudutinové, což významně zvyšuje pevnost v krutu, a má poměrně malá křidélka obdobné konstrukce a velkou odštěpnou vztlakovou klapku. Ocasní plochy klasického uspořádání disponují podobnou konstrukcí jako křídlo. Hlavní podvozkové nohy zatahovacího podvozku tvoří kompozitové pružiny a mají šikmou osu, kolem níž se zatahují do otvorů v trupu. Zatahovací podvozek je po zatažení hydraulickými válci zcela zakrytý, takže povrch letounu je hladký a čistý. Pro případ potřeby nouzového vysunutí podvozku je letoun vybavený ručním ovládáním – hydraulická pumpička je umístěna vlevo do levého pilotního sedadla. Ocelová příďová noha podvozku, odpružená pryžovou pružinou, se zatahuje dozadu. V průběhu zatahování se kolo automaticky nastaví do přímého směru. Palivové nádrže jsou integrální v náběžné hraně křídla a mají objem 2x 45 l. Na přání je možné vybavit letoun integrovaným raketovým záchranným systémem GRS 6/473 SD Speedy liberecké firmy Galaxy High Technology. Záchranný systém je schopný zajistit záchranu posádky s letounem od výšky cca 100 m nad terénem.