Podle kalendáře tu už máme jaro, a tak jsme pro vás připravili pátý díl našeho seriálu pro dobrou "jarní" náladu. Přinášíme pár vtipných kousků na polechtání bránice. Vtípky, obrázky a videa jen pro vás :-)

Uprostřed noci přijde nahý policista na svoji služebnu. Jeho službu konající kolegové na něj nevěřícně zírají a ptají se: „Co tady děláš? Vždyť máš volno a měl jsi být na nějaký pařbě!? A proč jsi nahej?" Policista odpoví: „No vždyť já byl na pařbě, pořádně se to tam rozjelo, náhle někdo dostal nápad, aby se ženský, co tam byly, svlíkly do naha. Tak se svlíkly. Pak jsme se svlíkli do naha i my chlapi. Najednou se zhaslo a někdo zavolal: „Tak chlapi a šup do práce! Tak jsem tady!"

Chlapeček si hraje s holčičkou na písku a po chvilce řekne: "Hele, pojď si hrát na doktora." Ona: „Tak jo - dej mi třicet korun." Muž odejde do práce a žena si přivede domů milence. Její malý syn přijde neočekávaně domů, uvidí milence s matkou, a tak se schová do skříně a sleduje. V tom přijde domů i manžel. Žena vyskočí a aniž by si všimla svého syna, ukryje svého milence do téže skříně. V tom se chlapeček ozve: "Je tady tma, co?" Muž odpoví: "To teda je." Chlapeček: „Mám u sebe baseballový míček." Muž: „To je fakt bezva." Chlapeček: „Nechceš ho koupit?" Muž: „Ne dík!" Chlapeček: „Venku je můj otec." Muž: „Tak za kolik?" Chlapeček: „250 dolarů." Za pár dní se situace opakuje. Chlapeček: „Je tady tma, co?" Muž: „To teda je." Chlapeček: „Mám tady baseballovou rukavici." Muž, který už ví o co jde, se ptá: „Tak za kolik"? Chlapeček: „750 dolarů". Pár dní nato otec povídá svému synovi: „Popadni svou baseballovou rukavici, pojď ven a zachytáme si." Chlapeček na to: „Nemůžu, prodal jsem míček i rukavici." Otec udiveně: „A za kolik jsi to prodal?" Chlapeček: „Za 1000 dolarů." Otec: „To je příšerné, jak můžeš brát své kamarády takhle na hůl. To je mnohonásobně víc než to stojí. Půjdeš do kostela a vyzpovídáš se!" Když přijdou do kostela, vstrčí otec svého synka do zpovědnice a zavře dveře. Chlapeček: „Je tady tma, co?" Kněz: „Nezačínej s tím zase ..."

Paní učitelka ve školce pomáhá chlapečkovi s obouváním bot. Oba tlačili, tahali, ale pořád se do těch botiček nemohli dostat. A když se to konečně podařilo, tak si oba upocení sedli, chlapeček se podíval na ty boty a říká: „Paní učitelko, my jsme dali botičky obráceně." Paní učitelka se také podívala, a skutečně, boty byly obuty obráceně. Paní učitelka však zachovala klid. Boty s menší námahou sundala a znovu je rvali na nohy. Tentokrát správnou botu na správnou nohu. Potom se chlapeček podívá na boty a říká: „To ale nejsou moje botičky." Učitelka se kousla do jazyka a místo toho, aby na něj zařvala: „To jsi nevěděl dřív?", tak s námahou zase botičky sundala. Když byly boty dole, povídá chlapeček: „To jsou botičky mého brášky. Maminka říkala, že je mám nosit taky." Učitelka už nevěděla, jestli se má smát nebo plakat a znovu pomohla chlapečkovi do bot. Když mu po té úporné práci pomáhala do kabátu, tak se zeptala: „A kde máš rukavičky?" Chlapeček odvětí: „Rukavičky mám nacpané v botičkách." ...Soudní proces s učitelkou začne příští měsíc...