Všichni, kdo se po Kawasakiho růži radovali, že se Jan Hřebejk konečně vzchopil, vzdal se laskavých nostalgických komedií á la Šabach a pustil se do závažného tématu ze současnosti, se mohou radovat i nadále. Nový snímek autorského dua Hřebejk – Jarchovský je totiž všechno jen ne laskavá komedie. Na plátně se během hodiny a půl rozehraje skutečné a nefalšované psychologické drama o komplikovaných mezilidských vtazích a temných zákoutích lidské duše, vině, nevinnosti a lásce ve všech možných podobách, lásce rodinné i partnerské, lásce naplněné i nenaplněné, lásce krásné i zničující. Navíc drama s kriminální zápletkou – zkrátka něco, co se v malém rybníčku české kinematografie hned tak nevidí a doufejme, že to pořádně rozvíří vlny.

„Nevinnost“ byla avizovaná jako film o tom, jak obvinění ze sexuálního zneužívání může zcela zničit nevinného člověka a rozložit jeho dosud harmonické rodinné vztahy. Hlavní zápletka se skutečně točí kolem tohoto tématu: uznávaný lékař (Ondřej Vetchý) je obviněn svou čtrnáctiletou pacientkou (Anna Linhartová) a její matkou (Alena Mihulová) z pohlavního zneužití. Vedením vyšetřování je navíc pověřen bývalý partner jeho současné manželky Milady (Zita Morávková) Láďa (Hynek Čermák) a osobní zaujatost ve vyšetřování se rázem stane aktuálním tématem. Uznávaný odborník a hlava soudržné a fungující rodiny se ocitá ve vazební cele a jeho blízkým nezbyde než spekulovat, zda je či není obvinění pravdivé a užírat se nesnesitelnými pochybnostmi. Případ se však uzavře zhruba po 60 minutách a pak následuje velmi nečekaný dějový zvrat a tajemství, která měla zůstat skryta, vyplouvají na povrch...a nakonec se ono avizované téma filmu ukáže být jen předehrou k filmové úvaze o podstatě mezilidských vztahů vůbec a to úvaze krásně poetické a temně dramatické zároveň.

Scénář filmu není dokonalý a především během oné první hodiny filmu jsem se nemohla zbavit pocitu jisté nevyváženosti v dějové lince, chvílemi mi připadalo, že střihy jsou tam, kde vůbec být nemají. Zato druhá polovina filmu, která hned podle prvních reakcí bude možná mnoha divákům připadat absurdní až rušivá, mě připadala téměř geniální. A že mám občas tendenci si stěžovat, že Aňi Geislerové je všude plno a režiséři zapomínají, že máme i jiné talentované herečky, tak Nevinnost je pro mě díky této závěrečné polovině filmu především jejím hereckým triumfem. Aňa možná trošku zestárla a její dívčí půvaby malinko uvadly, ale charisma má stále jedinečné a neopakovatelné. Role Lídy je navíc pro ni docela netypická – šedá myška, nemocniční klaun, žádná femme fatale.

Herecké obsazení je vůbec skvostné – kromě comebacku Luďka Munzara, který určitě stojí za to vidět a již zmiňované Aňi Geislerové je třeba pochválit především Ondřeje Vetchého, který proměnu z pozitivního sympaťáka do ambivalentního hrdiny skrývajícího mnohá temná tajemství zvládl na jedničku s hvězdičkou. A přiznejme si to – takových herců, kterým uvěříme, že jim ženy samy padají do náručí, se v naší malé republice moc nenajde, Vetchý je ale každopádně jedním z nich. Pro mě osobně byl velmi milým překvapením Hynek Čermák, jehož jméno mi doposud zas tak moc neříkalo, ale určitě si jeho civilní a úsporný projev a charismatický hlas budu pamatovat. Pro Annu Linhartovou byla role Olinky první velkou filmovou rolí a zvládla jí přinejmenším velice přesvědčivě, takže se dá očekávat, že o ní ještě uslyšíme.