Vítězný únor je termín používaný komunisty a jejich příznivci hlavně v časech minulého režimu a není ničím jiným, než pojmenováním komunistického převratu v Československu, který proběhl mezi 17. a 25. únorem 1948.

Bezprostředně poté nastalo násilné potlačení svobodné plurality stran a přechod od demokracie k totalitě pod vedením KSČ inspirující se v Moskvě. Že byli naši rudí spoluobčané papežtější než papež, a že tím více než naplnili fakt, že poturčenec horší Turka, svědčí i to, jak zlikvidovali i to sebemenší svobodné soukromé podnikání, a jako jediní ze satelitů Ruska totálně, až na pár zemědělců, vyvlastnili všechny živnostníky.

Takže, to svalování viny na příkazy z Moskvy dodnes tak velmi oblíbené, jak u bývalých tak i u dnešních členů KSČ či KSČM, rovněž jako u jejich myšlenkových přisluhovačů, je zcela zjevně pouze účelové a soudruzi se tak pouze svalením viny na druhé snaží uniknou zodpovědnosti za napáchané škody, zlo a zvěrstva.

Únor 1948 byl totiž jednoznačně pouze vítězstvím lidské zášti, závisti, hlouposti a sobectví. Národ byl připravený nacisty o své přirozené hrdiny a vůdce, lidé byli vyčerpaní válkou a před sebou měli nejasnou budoucnost. A tak zcela samozřejmě toužili po lepších životních podminkách a proto byly ochotni jít do ulic, a třeba i stávkovat za lepší budoucnost pro sebe a své potomky. K žádnému převratu v jejich myšlení a k jednotné podpoře KSČ a Gotwalda však nikdy nedošlo. Nikdo, mimo komunistů, tenkrát neskandoval Ať žije KSČ!