Každá ze tří výše jmenovaných veličin má ve světě fotografie své místo a nemalým vlivem působí na výslednou podobu snímku, ať už je tento snímek digitální anebo analogový. Fotografické principy již nějakou tu dobu platí a fyzikální zákony zkrátka neošidíte.

Citlivost, clona a expoziční čas jsou základní trojicí, která umožňuje nastavit na fotoaparátu vhodnou expozici tak, aby byl výsledný snímek optimálně exponovaný. Každá z trojice jmenovaných veličin má při tvorbě fotografie poněkud odlišný vliv na konečnou podobu snímku.

To je také důvod proč vlastně existují různé kombinace citlivosti, clony a času, které dávají expozičně shodný výsledek. Myslím, že nemá smysl, zde rozebírat příklady s konkrétními hodnotami citlivostí, časů a clony. Pro praktické využití budou vhodnější spíše níže uvedená pravidla srozumitelná každému.

Jak je patrné z výše uvedeného, je rozdíl v použití různého nastavení času, clony a citlivosti, v praxi se však pracuje se změnou prvních dvou veličin, citlivost se kvůli vyššímu šumu snažíme držet co nejnižší. Pro změnu clony a času hovoří především práce s ostrostí pozadí či popředí (hloubka ostrosti), respektive snaha eliminovat pohybovou neostrost u dlouhých expozičních časů.