Tento článek píšu na druhý pokus. Při prvním mi těsně před odesláním spadla Opera. Původně jsem ho ani nechtěl znovu psát, ale nakonec jsem se přemohl. Snad bude lepší než ten minulý

Inspirací pro článek byly pomluvy Pavla Králíčka za hacknutí jeho blogů. Hacknuté byly z důvodu neaktualizování velmi populárního blogovacího systému WordPress. A tady už se pomalu dostáváme k pojmu open source.

Samotný pojem open source (OS) popisuje přesně to, co se pod ním vydává. Jedná se o software šířený většinou pod GPL licencí a jejich verzemi, který má tzv. otevřený kód (např. UNIXové operační systémy, Mozilla Firefox, grafický editor Gimp…). Otevřený kód znamená, že je kód přístupný všem uživatelům, kteří se na něj chtějí podívat, inspirovat se, použít jeho část nebo celek. Jedinou podmínkou je zachování autorství a licence při jeho dalším šíření a šíření svých upravených verzí, které opět musíte dát na stažení jako OS. U některých OS si pak můžete zakoupit přímo licenci (např. u Texy!) a tyto problémy hodit za hlavu.

K OS projektům má přístup každý. Můžu si stáhnout zdrojový kód libovolného OS a vrtat se v něm jak chci aniž bych porušoval autorská práva nebo cokoliv podobného. To má samozřejmě výhodu v opravování a rozšiřování takového softwaru. Bohužel takto se ke kódu můžou dostat i různí „hackeři“ a podobné živly, kteří hledají chyby úmyslně za účelem škodit.