Když elektrikář zfušuje opravu domu a zaviní požár, jde do vězení. Když vám lékař omylem uřízne špatnou nohu, přijde o místo a ještě se nedoplatí. Ale co „zločiny bílých límečků“, tedy politiků, finančníků nebo manažerů? Zpravidla zůstávají nepotrestané, i když škody jsou mnohem větší. Slováci to chtějí změnit. Jak by něco podobného dopadlo u nás?

Na Slovensku už předvedli, že odhodlání jim nechybí. Na konci roku prosadila středopravá vládní koalice Ivety Radičové vázání poslaneckých platů na schodek státního rozpočtu. Princip je jednoduchý: čím vyšší schodek, tím menší plat. Manažeři firem jsou běžně odměňováni podle ekonomické výkonnosti své firmy, tak proč by to nemělo platit i pro politiky? Podobný návrh u nás v minulosti prosazovala ODS.

Najdou se jistě i mnohá ale: „Stát není firma! Bez pořádného schodku ekonomika neporoste!“ Nesnižovali by poslanci deficit za každou cenu bez ohledu na vzdělání, kulturu, důchody nebo sociální dávky? A co senátoři, kteří státní rozpočet neschvalují? Takový Miroslav Kalousek by se o svůj plat každopádně bát nemusel, názorně totiž ukazuje, že chronický optimista dokáže schovat slušnou sekyru, stačí jen přestřelit odhady růstu HDP.

Slováci jdou ale ještě dál. Vláda nyní navrhuje zavedení hmotné odpovědnosti veřejných činitelů. Jde o podobné břemeno, jakým jsou zatížena mnohá „plebejská“ povolání. Politik nebo úředník, který by svým pochybením způsobil státu finanční ztrátu, by musel příslušnou částku zaplatit ze své kapsy. Vrcholní politici by zhusta platili po celý život.