Seriál Jaroslava Dietla je pro mnohé symbolem normalizace. Myslím, že kromě rudé je zde možné také vidět prostý životní příběh a báječné herecké obsazení.
Žena pultem.! Možná by si měla dnešní mládež tuto dobu jen tak vyzkoušet. Dnes je v obchodech vše, tenkrát jen za úplatky, děti si vážily hraček i jídla. tento seriál je archiv a proč ho zatracovat. Spousta lidí ho odsoudí, protože nepochopili dobu, ve které spousta lidí musela žít a studovat, ale proč neukázat lidem jak jsme stály fronty, a proč se za ně styděť. Děti vyrostly a újmu na zdraví nemají. Dnes nám naopak dělají zákony. No a pokud mě vysokoškolačce bez protekce někdo nabídne ke koupi tento seriál, budu ráda a vše svým vnoučatům vysvětlím.
Plně souhlasím s autorkou článku. Seriál Žena za pultem vůbec není tak špatný, jak se o něm mluví. Kdyby hlavní roli hrál někdo jiný než Jiřina Švorcová, tak by dnes všeobecný náhled na seriál byl jistě pozitivnější. Přesto si myslím, že Švorcová svou roli zahrála velmi přirozeně stejně jako ostatní herci. Seriál je sice v určitých aspektech poplatný době vzniku(např. občasné slovní výpady proti živnostníkům, vychvalování socialistického velkoobchodu-všichni víme, že tolik zboží tehdy nikde nebylo), přesto jeho hlavní náplní byl všední život obyčejných lidí. Při premiéře v roce 1977 mi bylo 9 let a musím říct, že takhle nějak jsme opravdu žili. Ženu za pultem natočil rok před Nemocnicí na kraji města skvělý režisér Jaroslav Dudek a troufám si tvrdit, že úroveň těchto dvou seriálů se příliš neliší. Zkuste seriál hodnotit objektivně a ne ho rovnou odsoudit, protože ho odsuzují všichni.
Nepíši vůbec do podobných debat, ale dnes udělám vyjímku. Kdyby tento seriál natočil někdo v dnešní době s oblíbenými herci, tak ho bude půlka národa hltat jako Ordinaci apod. Došlo vůbec někomu, že to je vlastně jen příběh obyčejné ženské, která má trápení s dětmi, chlapama, přitom chodí do práce a tam ještě třeba pomůže kamarádce? Co se týče propagandy, tak jsem zaregistrovala jen pár vět od vedoucího prodejny, jinak nic. V době, kdy se točil seriál mi bylo 11 let a v naší sámošce to vypadalo skoro stejně. V životě jsme netrpěli hlady, maso bylo u řezníka též. Dnešní čtyřicátníci mi dají asi za pravdu, že když jsme byli mladí, tak jsme asi měli jiné starosti, než se zabývat komunismem a socialismem. Bylo pár vyjímek, kteří šli místo na diskotéku nebo do baru, kina, apod. někam poslouchat tlachy těch, kteří jen tlachali a tlachali a přitom byli ve straně!!! U nás doma nikdy nikdo ve straně nebyl, žili jsme si dobře hlavně díky tomu, že naši uměli hospodařit, dnes se mám taky dobře, protože makáme a umíme hospodařit. Takže, když to shrnu, proč bych pomlouvala seriály a filmy, které vysílali v socialismu??? Naše babičky a prababičky měly ve své době taky výhrady k režimu, ale na filmečky pro pamětníky koukají s radostí!!!
Sice nevím, kdo je autorem textu „Zavrhovaná Žena za pultem – trochu jinýma očima“, ale v každém případě by si měla jeho autorka zopakovat češtinu, aby nedělala takové hrubky, jaké se dopustila ve větě: „Myslím, že by se zraky kritiků tvorby z období normalizace měli obrátit jiným směrem.“