V případě tohoto problému můžeme rozdělit populaci na dvě skupiny. První skupina lidí chápe toto slovní spojení pouze jako frázi používanou při blahopřání a přípitku. Tito lidé považují za normální, že nejsou nemocní a nijak zvlášť si toho necení.

Druhou skupinu tvoří lidé, kteří již nějaké vážnější onemocnění zažili nebo právě zažívají a to bud osobně nebo prostřednictvím svého okolí. Tato skupina si poté velmi cení stavu, kdy je žádné nemoci neohrožují.

Dnešní doba v sobě obsahuje spoustu rizik, které zdraví moc nepřispívají. Pro většinu lidí je to sice další běžná otřepaná fráze, ale spěch, kouření, alkohol a fast food se dříve nebo později musí na našem těle nějak projevit. Tělo nejdříve začne protestovat nenápadně například v podobě pálení žáhy. Takový projev převážně ignorujeme.

Naše problémy však narůstají a musíme si dát pozor, aby nám tzv. neujel vlak. Často se stává, že si nejdříve řekneme, že s takovou prkotinou vůbec k lékaři nepůjdeme, poté že to přece není ještě tak hrozné a nakonec se k němu už jít bojíme z obavy, aby to nebylo něco vážného. Druhý extrém je situace, kdy člověk jí pouze mrkev a jinou zeleninu, počítá kalorie a tukům a éčkům se vyhýbá jako čert kříži. Ani tento životní způsob však nezaručí, že člověk nebude nemocný.