Půjdete-li na pohovor s tím, že nemáte šanci, pak ji skutečně nemáte. Nikdo vás nebude prosit, abyste u něj pracovali (alespoň mně se to asi nestane). Musíte působit sebevědomě, pozitivně a komunikativně. Na druhou stranu se vyhněte křečovitým úsměvům (i když, je to občas těžké), přílišné sebechvále a nepřesným informacím o svých schopnostech. Vzpomeňte si na zlatou střední cestu.

Nervozita je naprosto přirozená, zápasíme s ní snad všichni. Zkuste ji překonat pořádným nadechnutím a výčtem vlastních úspěchů. Ačkoliv před vámi bude sedět mnohem starší a zkušenější člověk, berte ho jako sobě rovného. Uvědomte si, že před lety seděl na vašem místě.

Přímo nutností je, být informován o daném pracovním místě. Zjistěte, co nejvíce o firmě a připravte si otázky. Faktem zůstává, že budete mluvit především o sobě. Přineste si sebou životopis a jiná osvědčení, která potvrzují vaše schopnosti v daném oboru. Nebojte se přiznat, že něco nevíte, rychle však projevte zájem o problém.

Perfektní příprava je bohužel nemožná, své o tom ví studentka Tereza: „ Můj první pohovor byl příšerný. Na začátku jsem musela vyplňovat osmi stránkový dotazník. Zaměstnavatel měl hrozně vysoké nároky, myslel si, že v řadách studentů najde profesionálního programátora.“