Většinou si vážíme jen toho, čeho máme málo (Zlatých uliček) nebo nemáme vůbec…. A developeři, to je asi globální nebezpečí. I u nás najdeme velkosklady na keltských pohřebištích, supermarkety na židovských hřbitovech, podzemní garáže místo unikátně dochovaného středověkého domu. Pro památky a pamětihodnosti přírodní platí totéž. Časem budeme špendlíčkem hrabat, ale nebude, nebude ….. Ondřej

To je taková škoda, když si představím ty osudy, které se pohybovaly v těchto uličkách, je neuvěřitelné, že se to jednou rozpadne a vyroste tam nové město. Ale co, za tisíce let si totéž možná budou říkat o rozpadajících se čtvrtích z 21.století

přesně tak:) a antropologové se budou zabývat lidmi nejen na planetě Zemi:)… ráda bych to viděla jak to jednou bude ale ach jak jsme malí v tom časoprostoru a víme totální …*. To je nostalgie zase

Je zničující, že vlastně všechno co víme o přírodě, vesmíru(jak “horním tak dolním”:D) dal dohromady člověk a vytvořil si vlastní dějiny, ze kterých tu já žiju jen pidizlomeček a co z toho mám, že vím o nějakých říších, bitvách, náboženstvích… člověk vybudoval ohromný systém věd a pavěd, vybudoval si vlastní vesmír ve svých hlavách, který je ale tomu hmotnému vesmíru šumák, protože ten si existuje nezávisle na tom našem člověčím plku. Ale i tak jakoby se na mě valily všechny dějiny, civilizace a vědy a všechny abstraktní světy, zároveň tlak vědomí, že jedinec má strašně krátkou dobu trvání - co to je 70let? Tak strašně moc, že se občas nestačí divit a tak moc málo na to, aby stihnul mentálně pobrat to, co ostatní před ním vytvořili (ať už je to přetvořené dle aktuálních zájmů nebo ne). Miluju jednoho svého kamaráda, který si žije se svými zvířátky, pěstuje si zeleninu a nefilosofuje, protože říká, že to nemá zapotřebí, má rád svoje přátele a přírodu a když mu vyprávím o čem přemýšlím, tak ho začne bolet hlava:)a svojí zemitostí mě může vrátit zpátky na zem. Šťastný člověk. Pardon, že to tu tak zahlcuju, ale jsem extrovertní. Dejte mě kdyžtak někdo facku, ať se probudím!!