Film Umírající zvíře španělské režisérky Isabel Coixetové vypráví o postarším profesorovi literatury Davidu Kepeshovi (Ben Kingsley). Jeho představa o stáří se radikálně změní, když v něm studentka Consuela (Penélope Cruz) probudí city, o kterých do té doby neměl ani ponětí. David se před dvaceti lety rozvedl, což mu syn nikdy neodpustil, a od té doby žije v krátkodobých vztazích se svými bývalými studentkami. Horaciem tohoto druhořadého Hamleta je básník George O'Hearn (Dennis Hopper), který žije podobným stylem, ale nerozvedl se. Když David potká krásnou Consuelu, snaží se ji, jako obvykle, sbalit jen proto, aby se s ní mohl vyspat. Místo toho je ale přinucen změnit svůj postoj k životu.

Snímek vyniká v technických parametrech. Může se pochlubit výborným střihem a hudbou. Množství scén sestává pouze z dlouhých záběrů, ve kterých se buď pouze diskutuje, nebo naopak mlčí, což vše zvládá krásná kamera a režie. Kromě toho je snímek skvěle obsazen. Ben Kingsley po několika nedávných prapodivných rolích (BloodRayne, Lovci Dinosaurů) potvrzuje, že je stále Pan Herec, Penélope Cruz také podává nadprůměrný výkon a dokonalý Dennis Hopper snímek osvětlí černým humorem pokaždé, když se objeví.

Scénář podle knihy, kterou podle mě napsal Philip Roth částečně autobiograficky, rozebírá stáří a to, jak člověka zaskočí, překvapí a změní. David sice zestárl, ale v duši zůstal mladý. Když začne chodit s více než o třicet let mladší Consuelou, pocítí strašnou žárlivost, protože dobře ví, že mladým mužům konkurovat nemůže. Zároveň se bojí reakce dívčina okolí, kterému by mohl připadat jako „dědek, co je na zajíčky“. Určitou dobu se jejich vztah přesto vyvíjí poměrně předvídatelně, podle klasických schémat romantických filmů, ozvláštněný právě věkovým a kulturním rozdílem (Consuela pochází z Kuby). Ve druhé třetině snímku ale náhle nastane nepředvídatelný zlom a děj se začne ubírat úplně jiným směrem, což působí na první pohled nepatřičně. Objeví se zcela nové téma, které by si možná zasloužilo samostatný film. Nakonec si ale divák uvědomí, že do sebe vše zapadá a jde vlastně stále hlavně o to uvědomit si své životní priority tváří v tvář smrtelnosti. Závěr je přesto spíše otevřený, stejně jako v románové předloze.

Celkově se jedná bezesporu o velmi dobrý film. Problém je s jeho určením, protože je jisté, že ne každému se bude zamlouvat. Své diváky si najde především mezi staršími, z popisu je doufám zřejmé, že není určen teenagerskému publiku (přístupnost je mimochodem od 15 let). Dále pokud divák nemá rád Penélope Cruz nebo Bena Kingsleyho, který z plátna ani na chvilku nezmizí, měl by si návštěvu kina rozmyslet. Poslední malá výtka se týká délky filmu, mohl by být malinko kratší.