Povinnost auditu účetní závěrky je stanovena zákonem o účetnictví a nový zákon o auditorech ze dne 25. března 2009 také stanovuje účetním jednotkám v souvislosti s auditem účetní závěrky některé nové povinnosti.
Zákonná povinnost auditu Povinnost auditu účetní závěrky je stanovena v § 20 zákona o účetnictví. Ten stanoví povinnost auditu jednak akciovým společnostem, pokud za účetní období, za které se účetní závěrka ověřuje, a za účetní období bezprostředně předcházející překročily nebo již dosáhly alespoň jedno ze tří uvedených kritérií; ostatním obchodním společnostem a družstvům, pokud za účetní období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetní období bezprostředně předcházející překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří uvedených kriterií: úhrn rozvahy brutto více než 40 000 000 Kč, čistý obrat více než 80 000 000 Kč, průměrný přepočtený stav zaměstnanců více než 50. Nový zákon o auditorech ze dne 25. března 2009 stanoví účetním jednotkám v souvislosti s auditem účetní závěrky některé nové povinnosti. Uveďme alespoň ty nejdůležitější. Určení auditora V první řadě se to týká určení auditora, který musí provést její nejvyšší orgán. To znamená, že u akciových společností musí určit auditora valná hromada akcionářů, u ostatních obchodních společností valná hromada společníků. Nemá-li účetní jednotka nejvyšší orgán nebo auditora tento orgán neurčí, pak ho určí dozorčí orgán této účetní jednotky. Statutární orgán je oprávněn uzavřít smlouvu o povinném auditu pouze s takto určeným auditorem. Odstoupení od smlouvy Smluvní vztah podle smlouvy o povinném auditu může účetní jednotka jednostranně ukončit, pouze neprovádí-li auditor povinný audit v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy nebo etickým kodexem. Rozdílnost názorů na účetní řešení nebo auditorské postupy nelze považovat za důvod pro ukončení smluvního vztahu. Odstoupení od smlouvy o povinném auditu účetní jednotkou nebo auditorem oznámí smluvní strana, která od smlouvy odstoupila, neprodleně Radě pro veřejný dohled nad auditorem, a to včetně řádného uvedení důvodů; to platí obdobně i v případě ukončení smluvního vztahu před provedením povinného auditu jiným způsobem. Práva a povinnosti auditora ve vztahu k účetní jednotce Auditor není oprávněn nařizovat změny a opravy údajů vykázaných účetní jednotkou. Účetní jednotka je povinna poskytnout auditorovi přiměřenou součinnost. Auditor je oprávněn požadovat, aby mu účetní jednotka poskytla veškeré jím požadované doklady a jiné písemnosti, které jsou nezbytné pro řádné provedení auditorské činnosti, dále informace a vysvětlení potřebná k řádnému provedení auditorské činnosti. Auditor a jím pověřené osoby jsou oprávněni být přítomni při inventarizaci majetku a závazků účetní jednotky, popřípadě si statutární auditor může v odůvodněném případě vyžádat provedení mimořádné inventarizace. Statutární auditor je oprávněn vyžádat si písemné pověření k přístupu k informacím vedeným o účetní jednotce u bank, dlužníků a věřitelů. Účetní jednotka je povinna požadavkům statutárního auditora vyhovět. Auditor je oprávněn požadovat odměnu za auditorskou činnost. Zjistí-li auditor při provádění auditorské činnosti v účetní jednotce, jejíž činnost podléhá podle jiných právních předpisů státním dozoru nebo dohledu České národní banky skutečnosti, které: nasvědčují tomu, že došlo k porušení jiných právních předpisů upravujících podmínky její činnosti, mají zásadní negativní vliv na její hospodaření, mohou ohrozit její časově neomezené trvání, mohou vést k vyjádření výroku s výhradami, zápornému výroku nebo odmítnutí vyjádření výroku, je povinen neprodleně písemně informovat příslušný orgán státního dozoru nebo Českou národní banku, pokud jde o účetní jednotku, nad kterou vykonává dohled. Stejnou povinnost má též auditor zjistí-li uvedené skutečnosti v účetní jednotce, ve vztahu k níž disponuje účetní jednotka, která podléhá státnímu dozoru nebo dohledu ČNB 20 % nebo více hlasovacích práv nebo má obchodní podíl ve výši 20 % nebo více základního kapitálu nebo pokud jde o ovládající nebo ovládanou osobu. Zjistí-li auditor při provádění auditorské činnosti v účetní jednotce uvedené skutečnosti nebo skutečnosti, o kterých se lze důvodně domnívat, že mohou naplnit skutkovou podstatu hospodářského trestného činu, trestných činů úplatkářství nebo trestných činů proti majetku, jsou povinni neprodleně písemně informovat statutární i dozorčí orgán účetní jednotky nebo zastupitelstvo územního samosprávného celku nebo městské části hlavního města Prahy v případě, kdy účetní jednotkou je územní samosprávný celek nebo městská část hlavního města prahy. Nezávislost auditora Auditor musí být při provádění auditorské činnosti nezávislý na auditované osobě a nesmí se podílet na jejím rozhodování. Při provádění auditorské činnosti je vázán právními předpisy a je rovněž povinen dodržovat auditorské standardy, etický kodex a ostatní vnitřní předpisy Komory auditorů ČR. Existuje-li jakýkoliv přímý nebo nepřímý finanční, obchodní, pracovněprávní nebo jiný vztah, včetně poskytování neauditorských služeb mezi auditorem a auditovanou účetní jednotkou, ze kterého lze usuzovat, že je ohrožena nezávislost auditora, nesmí auditor provádět povinný audit. Jestliže je nezávislost auditora ve vztahu k auditované účetní jednotce ohrožena skutečnostmi, jako je kontrola vlastních služeb, existence vlastního zámu, upřednostňování některých osob, správa majetku nebo další skutečnosti, musí auditor přistoupit k opatřením s cílem toto ohrožení zmírnit. Je-li význam tohoto ohrožení ve srovnání s uplatněnými opatřeními takový, že nezávislost auditora je přesto ohrožena, auditor povinný audit neprovede. Auditor nesmí také provádět auditorskou činnost v účetní jednotce, pokud je dlouhodobě závislý na příjmech ze služeb poskytnutých této účetní jednotce. Auditor je povinný uvést ve spisu auditora všechny významná ohrožení své nezávislosti, jakož i opatření přijatá k jejich zmírnění. Zpráva auditora O povinném auditu vyhotoví auditor písemnou právu, která kromě svých identifikačních údajů a identifikace auditované účetní jednotky a auditované účetní závěrky uvede rozsah provedeného auditu včetně odkazu na auditorské standardy, v souladu s kterými byl povinný audit proveden. Dále uvede výrok auditora, který musí jasně vyjádřit stanovisko auditora, zda účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví v souladu s použitými právními předpisy a účetními standardy. Zprávu auditora projedná auditor se statutárním orgánem auditované účetní jednotky. Výrok auditora Auditor vyslovuje názor na účetní závěrku formou výroku, který může mít čtyři stupně: bez výhrad (účetní závěrka neobsahuje nesprávnosti), s výhradou (účetní závěrka obsahuje nevýznamné nesprávnosti), záporný výrok (účetní závěrka obsahuje významné nesprávnosti), odmítnutí výroku (auditor byl ve své práci omezen a není schopen se vyjádřit). Audit účetní závěrky nezbavuje účetní jednotku odpovědnosti za sestavenou účetní závěrku a údaje v ní uvedené. Auditor má povinnost si vyžádat od účetní jednotky prohlášení o odpovědnosti za účetní závěrku, v němž musí být obsaženo i ujištění, že mu byly poskytnuty veškeré informace, které se jí týkají účetní závěrky (resp. žádné nebyly zatajeny).
