Na to, aby Bergenia kvetla, potřebuje mrazivou zimu. Bergénie jsou velmi odolné, stálezelené rostliny pocházející z Asie. Rod neobsahuje mnoho druhů, ale díky své odolnosti byly jedny z trvalek, kdy bylo vyšlechtěno poměrně dost kultivarů, lišících se barvami květů, velikostí a barvou listů. Rostliny se hodí jak do skalek, tak na trvalkové záhony, do stinných zákoutí větších zahrad, ale i do zahradních mís.

Pro rostliny jsou charakteristické velké, kožovité listy, mohutná kulovitá květenství a silné nadzemní oddenky. Barva listů je temně zelená a v chladných podzimních dnech se mění různé odstíny červené až hnědé. K tomu, aby bergenie plně rozkvetly, potřebují mrazivé počasí. Květy se objevují v časném jaře, mnohdy jsou rostliny ještě zasněžené a už ukazují svá poupata.

Nejznámější je druh Bergenia cordifolia. Rostlina s velkými, až 30 cm dlouhými listy, dorůstající až 40 cm výšky se světle růžovými květy. Z té byl vyšlechtěn kultivar ‘Purpurea’ s temnými purpurovými květy a listy zbarvujícími se do červena. Menším druhem je Bergenia crassifolia, dorůstající do 30 cm. Bergenia purpurascens nakvétá koncem jara temně karmínovými květy. Na podzim má druh karmínový odstín i na svých listech. Výše jmenované druhy jsou skutečně odolné a vhodné pro bezproblémové pěstování v našich podmínkách.

Méně odolným druhem, citlivějším na mrazivé počasí je Bergenia ciliata, s bílými květy zbarvujícími se do růžova. Listy tohoto druhu v zimě zmrznou, stejně tak, jako u druhu Bergenia Strachei. Oba druhy mají citlivé nejen listy, ale i květy, které se objevují v časném jaře a často bývají poškozeny jarními mrazíky. V pozdním jaře a chladném létě se objevují růžové květy na tmavých stoncích na kultivaru ‘ Morgenröte’ .