Aloe arborescens je taková celebrita mezi aloemi, patří totiž mezi nejčastěji pěstovaný druh na světě. Pamatuji si na okenní parapet mojí babičky, kde měla tuhle alojku hned v několika exemplářích…. ” “ta je hodně léčivá ” říkávála mi, potírajíc si popálený prst šťávou z listů. A měla pravdu Aloe arborescens je léčivá a na účincích neubírá ani ten fakt, že je často zaměňována za Aloe vera. Zajímavé je, že co pěstitel, tak alojka vypadá jinak. Někdo má rostliny s chocholem listů na holém kmínku, někdo má styl spíše koště než sukulentní bonsaj, a někdo rostlinu nechává svému osudu. Pak ale může jednoho dne dojít k velkému překvapení, když se vám v květináči začne vytvářet celkem zajímavý strom s mohutným kmenem. No vždyť se také jmenuje arborescens, což v překladu znamená ” stromová”.

Rostliny vytvářejí veliké, bohatě rozvětvené keře nebo stromky, vysoké přibližně dva metry. Vrcholové růžice se skládají z šedozelených až zelených srpkovitých listů o průměru 45 cm. Listy jsou silně stočené dovnitř a rozprostírají se doširoka. Na okrajích mají pevné zoubkování, které má buď bílou nebo stejnou barvu jako list. Občas můžeme vidět také formu s měkkými okraji listů. Květenství je až 90 centimetrů vysoké, jednoduché, vzácně se rozdělující na dvě části. Květy jsou šarlatové, oranžové, růžové nebo žluté barvy.

Výskyt Aloe arborescens začíná v Kapské oblasti, pokračuje podél východního pobřeží Jižní Afriky, přes KwaZulu-Natal, Mpumalanga a provincii Limpopo až k Mozambiku, Zimbabwe a Malawi. Aloe arborescens je v rámci rodu Aloe třetím nejrozšířenějším druhem. Vyhledává zejména horské oblasti, příležitostně pak hustá křovinatá společenství nebo otevřené hřebeny hor, či příkré skalní stěny od poloh na úrovni moře až do nadmořské výšky téměř 2 000 metrů .

Pěstování není nikterak náročné. Rostlina je velmi tolerantní k pěstebním přehmatům. Velmi dobře zvládá dlouhotrvající sucho, nikoli přemokření. Při umístnění na okně volíme vždy slunečnou polohu. Při nedostatku světla se rostliny vytahují, ztrácí svůj stromovitý vzhled a stávají se neduživými. Velmi prospěšné je letnění na stanovišti s ranním sluncem nebo na rozptýleném světle.