Dobrý den pane Šedivý, jste si 100% jist, že výstavba Muzea čokolády a marcipánu je to nejlepší co se dalo v Táboře za evropské peníze postavit? Mám dojem, že jsem zaslechl něco o 34 000 000, -Kč? Kam se na tuto akci hrabe Vaše milovaná Komora... Nejsou důležitější projekty, které by pomohly sociálně slabým, důchodcům atd........??? Někdy mě vaše názory překvapují, jsou plné pesimismu, negace, zloby a nenávisti. Pro nás, Vaše spoluobčany je pravděpodobně velké štěstí, že nejste v jakékoli rozhodující funkci.... Za Vaši činnost jste byl naším kolektivem v žebříčku největších škůdců Okresu Tábor zařazen na 3. místo, ihned za živelné pohromy a za řádění kůrovce.... Cena škůdcům není z pochopitelných důvodů udělována. S pozdravem Petr Ústecký
Čokoláda a marcipán. Radnice by se od Kovandové měla učit
Dnes, 5. září 2012, otevřela slavnostně v Táboře podnikatelka Petra Kovandová Muzeum čokolády a marcipánu. Stalo se tak v Kotnovské ulici na Starém městě ve třech rekonstruovaných domech, kde dříve sídlilo Muzeum Kodet. Bezpochyby záslužný počin, který přispěje k rozvoji turistického ruchu v Táboře a může přilíkat návštěvníky a nabídnout jim další program při návštěvě města.
Podnikatelka Kovandová svou aktivitou a zajímavým projektem získala podle agentury Mediafax v roce 2010 v přehodnocené výzvě ROP na tuto aktivitu třicetimilionovou dotaci. V této souvislost a při dnešní velké slávě ale vyvstávají tak trochu otazníky…
Velkou vizi bývalého místostarosty za Tábor 2020 Martina Jirovského i minulého vedení města bylo vybudovat v bývalé historické budově Křižíkovy elektrárny u Lužnice jeho muzeum, které by bylo zároveň multifunkčním kulturním a vzdělávacím centrem technického směru. A to nejen pro studenty nedaleké průmyslové školy. Vynálezce Křižík a Tábor to jde dohromady. Zejména proto, že v roce 1903 zde vzniklo jeho dílo celoevropského významu – první elektrická železnice v Rakousku – Uhersku z Tábora do Bechyně.
Projekt Křižíkova muzea byl zpracován a dodnes existuje. Ale jen na papíře, veškeré další aktivity usnuly. Současné vedení města tvrdí, že na jeho realizaci nejsou v současné době peníze. Podnikatelka Petra Kovandová však ukázala, že financování zajímavého projektu není nemožné. Ta si ovšem za svou vizí tvrdohlavě a nekompromisně šla, i když to nějaký rok trvalo. Naproti tomu táborská radnice a její vedení se smířili s konstatováním, že na Křižíka „nejsou peníze“. A tak jedna z nejvýzněmějších osobností technického rozvoje, a to osobností vysoce vyzdvihovaných i v celoevropském kontextu, má v Táboře smůlu.
Zdroj: Forumtabor.eblog.cz
