Do vývoje obchodování s ETF citelně zasáhla finanční krize, zvláště pak její dopad na kreditní riziko, které se výrazně zvýšilo. Investoři zvýšili svou rizikovou averzi vůči derivátům a strukturovaným produktům. To výrazně napomohlo burzovně obchodovaným fondům. Učinilo je, vzhledem k jejich transparentnosti a efektivnosti, velmi zajímavou alternativou. Navíc jsou v porovnání s podílovými fondy méně nákladné. Právě zvyšující se likvidita a transparentnost pomáhá redukovat kreditní riziko. Likvidita je klíčový faktor růstu ETF v Evropě, ve srovnání s USA.

Evropský trh s ETF je druhý největší na světě. Ostatní trhy poněkud zaostávají – Japonsko 74 ETF od šesti emitentů v hodnotě necelých 31 miliard dolarů, Asie (bez Japonska) 185 ETF od 56 emitentů v hodnotě 51 miliard dolarů, Latinská Amerika 21 ETF od tří emitentů v hodnotě 10 miliard dolarů a Kanada 152 ETF od čtyř emitentů v hodnotě 34 miliard dolarů. Na konci září, dle údajů společnosti BlackRock, překonala Evropa v počtu fondů USA (985 vs. 871).

Jedním z nich je naplnění očekávání, že investoři budou stále více upřednostňovat pasivně řízené fondy před aktivní správou klasických fondů. Toto očekávání je založeno na tom, že většině aktivně řízených fondů se nedaří dlouhodobě překonávat index (trh). Ve prospěch ETF hraje i nízká nákladovost.

K růstu přispěje i rozšiřující se nabídka ETF o nové investiční styly, sektory či regiony. Potenciál skrývají i země mimo eurozónu. Příkladem mohou být čeští investoři, kterým doposud chybí nabídka ETF vedených v koruně.