Diskuse k minulému článku na téma Emo a Gothic se tu poměrně rozjela, ale vzhledem k tomu, že jsem byl i přes upozornění na subjektivnost pohledu na věc doslova zavalen upozorněními na faktické nedostatky a chyby, i když článek vůbec fakta neřešil, jsem se rozhodl, že napíšu druhý díl, který trochu poodhalí zákulisí vzniku prvního dílu...
V prvním článku jsem vyjádřil pouze svůj osobní názor na danou tématiku a obecným problémem osobního pohledu, či názoru na věc je skutečnost, že každý má tento pohled jiný a právě proto se člověk nemůže trefit do noty všem a to je bohužel úskalím slohového útvaru, známého též jako glosa. V původním článku jsem chtěl vyjádřit svůj osobní názor, jakožto člověk a této tématiky neznalého a vůbec jsem neřešil nějaké historické pozadí, či faktické souvislosti. Šlo o jakýsi pohled zvenčí, který ale skutečně není zkreslený médii, protože si naprosto upřímně nevzpomínám a nevybavuji, že bych četl, či viděl reportáž s tímto tématem, nemluvě o nějakém televizním, či novinovém pronásledování těchto jedinců (jak kdosi na moji adresu uvedl). Abych se ale dostal k jádru věci – vůbec mi nevadí lidé, kteří mají svůj styl (ať už emo, punk, hip hop, gothic či cokoliv dalšího). O čem jsem psal a co mi přišlo trochu zvláštní je tento styl jako takový a ne lidé, kteří ho uctívají. Naopak. Do ročníku se mnou chodí člověk, který se obléká jako gothic a vůbec mi nevadí. Naopak je mi sympatické, že za celou dobu, co jsem ho vídal, nezměnil svůj styl a evidentně tomu věří a to je to, čeho by si lidé měli vážit. Měli by si vážit těch, kteří dokáží stát za svými názory a neměnit je podle situace, či nálady. Podle mě je ale problém v tom, že negativní vliv mají na všechny tyto kultury obchodníci. To, co mě podnítilo k napsání článku byly všechny možné kýčovité obchody s kýčovitými předměty, za které by vyhodil peníze snad jen blázen, ale budiž – je to každého věc. Mířím ale k tomu, že kdyby byly řady gotiků, emařů a dalších plné lidí, kteří v tom spatřují svou víru, svojí náplň života, či obecnou podstatu svého bytí, tak si jich naopak budu vážit, protože jak už jsem uvedl, je mi velmi sympatické, když jde člověk za tím, čemu věří. Osobně si ale myslím, že velká část lidí, takto oděných jsou obyčejní pozéři, kteří chtějí jen vypadat cool, šokovat a sociálně se vyhranit. O víře v nějakou hlubší podstatu ovšem VESMĚS nemůže být řeč.
