Ženy jsou jinými investory než muži. Méně riskují, jsou při plánování svých investic opatrnější a navíc jsou jejich finanční potřeby formovány odlišnými životními potřebami, než je tomu u mužů. To však neznamená, že by neměly investovat vůbec. Důležité je především to, aby s investováním začaly již v produktivním věku. Zde rozhodně platí, že čím dříve, tím lépe.

Jakmile se žena rozhodne pro rodinu, je daleko častěji než muž vystavena tomu, že se bude sama starat o zcela závislé děti, ať už v důsledku rozvodu (praxe v České republice je taková, že drtivá část dětí je svěřena do péče matky), nebo proto, že se rozhodne být svobodnou matkou. V čele neúplných českých domácností stojí většinou ženy a jejich úloha samoživitelky pro ně představuje značnou finanční, sociální i psychickou zátěž. A když se děti osamostatní, stojí většinou žena bez životních finančních rezerv. V posledních dvou desetiletích se celkový počet rozvodů zvýšil a tento trend bude zřejmě i nadále pokračovat.

Zaměstnanost žen v Čechách je vysoká, což souvisí s ideály prosazovanými během čtyřiceti let komunistické nadvlády. Politická situace se sice změnila, ovšem trend zaměstnanosti žen zůstal stejný. Ženy vydělávají zhruba o 25 % méně než muži a jen v mizivé míře oproti nim pronikají do pozic vyššího managementu, vedení firem či do politiky. Nižší příjmy znamenají pro ženy nižší finanční rezervy a nižší důchody. Proti ženám hrají i demografické faktory, neboť statisticky vzato se ženy dožívají průměrně zhruba o šest let více než muži. Jejich finanční rezervy by měly být schopny toto období pokrýt. To je však při nižších příjmech a větších výdajích obtížné, ne-li nemožné.

Právě výše zmíněné faktory hrají zásadní roli ve specifických finančních potřebách žen. Shrňme si je: nižší příjmy, často vyšší vydání, nižší důchod, průměrně se dožívají vyššího věku. A nyní si pojďme přiblížit, jaké investiční možnosti by těmto specifickým potřebám mohly odpovídat.