Sahají-li tržby filmu o obrýleném čaroději k laťce miliardy dolarů, čekali byste, že se producenti nebudou bát rozhazovat a pro každý další díl zvolí ty „nejprovařenější“ a nejočekávanější tvůrčí volby. Producent a „duchovní otec“ filmů o Harry Potterovi David Heyman má ale jiný názor a nebojí se experimentovat.

Po rutinérovi Columbusovi se nebál svěřit rodinnou sérii do rukou inovátora Cuaróna, nejakčnější díl hodit na bedra odborníkovi na usazené komedie a dramata, a všechna ostatní zpracování příběhů z pera J. K. Rowling poté i televiznímu režisérovi, o němž nikdo nikdy neslyšel.

Ano, volba Davida Yatese pro páté potterovské dobrodružství byla více než šokující. Britského řemeslníka, v jehož životopise nejvíce vyniká mrazivá politická minisérie State of Play (nedávno pod názvem Na odstřel – recenze – přetočená v amerických podmínkách i do celovečerní podoby), si přece jen dovedl za kamerou stopadesátimilionového blockbusteru představit málokdo.

O to překvapující je skutečnost, že se Yates nezalekl a z Fénixova řádu udělal (hned vedle Vězně z Azkabanu – recenze) zdaleka nejosobitější adaptaci kouzelnické ságy.