Z dětství si pamatuji babiččin jablečný rychlo-kompot. Měli jsme ho všichni rádi a tak, když mi oko padlo na mísu s ovocem, kde se od Vánoc krčila už jen smutně vyhlížející jablka a pár unavených kumquatů, řekla jsem si: Ha! Je ten správný čas, udělat si kompot!
A tak jsem také učinila. Jablka jsem oloupala (slupky většinou s chutí sním, ale tyhle už vážně nešly), pokrájela na větší kostky a namočila do vody s citronovou šťávou. Kumquaty jsem spařila vřelou vodou, pořádně omyla a nakrájela na silnější kolečka. Pecičky, kterých mají tyto citrusové plody požehnaně, z nich samy vypadaly. Do kastrolku jsem nalila po dně vody, přidala 3 lžíce hnědého cukru (toho nejtmavšího), přidala jsem tři hřebíčky, svitek skořice, kusek vanikového lusku a maličký kousek bydyánu. Jedné hvězdičce upadl cípek, tak šup s ním ke kumquátům. Nechala jsem vše hezky probublat na mírném plameni, až to dostalo krásně sirupoidní konzistenci a kumquaty s kořením provoněly celou kuchyň. Lupla jsem k nim pokrájená jablka i s citronovou vodou a uvařila do poloměkka, tak, aby jablka nebyla mazlavá, ale hezky křupala. Pak už jen stačilo kompot pořádně vychladit, odstranit koření a servírovat k nedělnímu obědu, kterým byla treska se šťouchanými bramborami.
