Globalizace je odhalením nového stupně propojení mezi námi. Měla by být blahodárnou, ale vidíme, že nám jen přináší víc a víc problémů. Proč se tak děje? Je to proto, že používáme globální jednotný systém pozpátku: s účelem pozvednout sami sebe tím, že srazíme ostatní dolů, místo abychom se naučili pracovat spolu. Vždy se snažíme porazit, pokořit a být lepší než ostatní.

Tak se děje proto, že jsme se vyvinuli až do bodu totální provázanosti každého s každým, ale naše provázanost je v protikladu k Přírodě, která je sjednocená. To protože naše vzájemné působení je zcela egoistické: každý člověk je připraven pohltit všechny ostatní. Nicméně zákon systému hlásá, že všechny jeho části musí pracovat pohromadě, v koordinované podobě, podle principu „ber ostatní v úvahu stejně jako bereš v úvahu sebe.“

Když se snažíme budovat naše vztahy podle nejspravedlivějšího principu: „co je mé, je mé a co je tvé, je tvé, “ lidstvo jako systém bude chátrat a vyvoláme ještě větší krizi. To protože dnes, v naší globální propojenosti, egoisticky spravedlivý člověk, obchod, banka, vláda nebo pravidlo prostě „nefungují.“

Tak co bychom měli dělat? Měli bychom vzít v úvahu zákony nedílného, uzavřeného systému, který je jako tělo a postupně se podle toho napravovat. V praktických okolnostech to znamená: