Jak již Mirek psal v ninulém článku, z Aljašky jsme se přesunuli do Seattlu. Tady jsme strávili dvě noci v hostelu Green tortoise a vymýšleli jak se dostat do Cincinnati v Ohiu, kde budeme mít snad další práci. Naštěstí nám osud přivedl do cesty jednoho slovenského prodejce vín, který byl naším spolubydlícím v hostelu. Ten nám poradil na jakém webu nejlépe (čti nejlevněji), koupit letenku. Ale i přes několikahodinové hledání letenky se nám nepodařlo najít letenku za cenu, která by se mě líbila (asi tak 200 USD). Nakonec jsme našli letenku do Chicaga, které je pouhých 600 km od Cincinnati. Letenka byla za dobrou cenu asi 220 USD jedinou nevýhodou potom bylo, že to nebyla letenka přímá, ale s přestupem ve Phoenixu v Arizoně. Ale to jsme byli ochotni akceptovat, i když nám to prodloužilo cestu asi o 6 hodin. Pořád lepší než původní nápad jet autobusem rovnou ze Seattlu což by trvalo přesně 2 dny a 10 hodin. A tak jsme se v pátek ráno po dlouhém asi 4 hodinovém spánku, vyrazili na Tacomu. Tam nás čekal první šok. Za první zavazadlo se platí 15 USD a za druhé 25 USD, byl jsme opravdu rád, že jsem si den před tím koupil novou cestovní tašku a své věci rzdělil do dvou zavazadel nakonec jsme tedy museli jedno druhé zavazadlo zaplatit. Mirek měl totiž ještě tašku konzerv nakradených z Aljašky a tak jsme všechno nacpali do mojí krosny a zaplatili 55 USD. (Už se nám náklady pěkně navyšují.) Poté co jsem obrečel 25 USD jsme nastoupili do letadla a byl tu další šok. Za všechno se platí!!! Žádná cola zdarma a už vůbec né vínečko na které jsme zvyklí ze zaoceánských letů. No nic … nebudeme pít a jíst. A asi ani spát protože tak málo místa jsem v letadle ještě nezažil. Všechno jde jak by mělo do Phoenixu přilétáme se 40 minutovým spožděním přičemž na přestup jsme měli 45 minut. Pomalu se vzdáváme naděje, že se dostaneme do Chicaga, ale bůh byl na naší straně. Nevím jestli se zrovna Vít na Aljašce pomodlil, ale letedlo na nás čekalo a opravdu jen na nás kluky ze vsi. Hned jak jsme do něj doběhli, zavřeli se za náma dveře a letadlo odrazilo….. A opět nápoje placené, takže zase bez pití a jídla. Do Chicaga jsme dorazili někdy okolo půl desáté zase jsme měli asi hodinové spoždění, ale tentokrát nám to tolik nevadilo, protože vůbec nevíme co dál. A jak se dostaneme z Chicaga do Cincinnati ??? To se dozvíte v další části.
Vašku skvěle napsané, ale nezapomínej na ty nejvtipnější části. Například když se ti v Phoenixu, když jsme chvátali na přestup, zeptala nejaka zenska na cestu k nejakemu terminalu. Takhle pohotovou odpověď to by jste koukali a řikali si ten tu snad pracuje… Omyl Vašek tam byl poprvé, stejně jako já… No snad ta paní našla co hledala.
