U zločinů proti lidskosti všech totalitních organizací postavených na své „vyvolenosti", ať již sebe jako národa, či církve, lze pozorovat jeden jev, který je součástí jejich působení. Zločiny namířené proti lidskosti se pachatelé těchto organizovaných skupin, které mají stále moc ve světě, snaží všemožně ospravedlňovat. Místo jasně říci, že šlo o sprosté zločiny, které nemají omluvu, ale pouze jsou hodné odsouzení, tak se používá rétorika, která je „vysvětluje" a současně se snaží je ukázat v odlehčeném světle, dokonce snad říci, že zase až o takové zločiny nešlo apod. Víme, co hlásají nacističtí pohrobci v sudetoněmeckých landsmanšaftech, podobně se chová i římsko-katolická církev.

Vzhledem k posledním událostem našeho veřejně-politického života se dalo předvídat, kdy se objeví podobný pořad na naší ČT, ve kterém se budou představitelé Vatikánu snažit očišťovat před veřejností a snažit se vysvětlit, že postoje lidí k jejich zločinům jsou výsledkem zkreslené historie. Tak se snaží katolíci vylepšovat o sobě obraz, aby se jim mohlo lépe dařit provádět jejich odvěké cíle: dosáhnout hegemonii jedné víry, jediného náboženství pod vládou jediného neomylného papeže. Za tímto účelem je římsko-katolická církev ochotna a vždy připravena se spojit s kýmkoliv, kdo jí v tom pomůže, včetně fašistů, jak ukázala nejen 2. světová válka a cílená likvidace pravoslavných Srbů v ustašovském Chorvatském státě i jinde. Nezapomeňme, že představitelé těchto organizací uplatňují pro naplnění svých cílů stále stejné staletími prověřené techniky moci již od Machiavelliho. Například poučku: „Po celou dobu popírání obvinění našimi ústy, to současně provádějme našima rukama."

„Úvod triptychu obsahuje neobyčejně působivou scénu: Chrám svatého Petra, 12. března 2000. Svatý otec Pavel II. slouží mši, při které prosí Boha za odpuštění hříchů své církve. Ve dvoutisícileté historii křesťanství se toto ještě nikdy nestalo. S papežem se modlí kardinál Josef Ratzinger, nejvyšší strážce víry. Je to akt plný symbolické síly, neboť tehdejší kardinál Ratzinger stojí v čele úřadu, který vzešel z neblaze proslulé římské inkvizice."

V té době teprve kardinál Ratzinger, dnešní papež, byl v čele nástupnické instituce římské inkvizice. Ratzinger, jinak v minulosti například člen Hitlerjugend a Wehrmachtu, je dominikán stejně jako jeho jiní kolegové - dominikáni - inkvizitoři Sprenger a Kramers, kteří napsali například nechvalně proslulé dílo Malleus maleficarum známé v překladu jako Kladivo na čarodějnice, které popisuje rozpoznávání a potírání čarodějnictví a kacířství. Pro poučení, jaké obludnosti se mohou zrodit v lidských myslích členů dominikánského řádu římskokatolické církve, je to více než poučné.