„V období od roku 1990 do let 20025/2050 bude pravděpodobně chybět mír, stabilita a legitimnost. Částečně to bude i z důvodu úpadku USA jako světové mocnosti, ale ještě ve větší míře toto ovlivní krize světové soustav, jako takové“ Emanuel Vallerstain, významný americký sociolog, zakladatel teorie světové systémové analýzy.

Stačí se trochu informovat ve zdrojích a zjistíme, že současná krize „udeřila“ plně podle prognostiky. O této krizi hovořili analytici, příčiny jsou známé a scénář je ve mnohém rozepsán. Ekonomové, politologové, sociologové, ekologové a konečně i politici – všichni zapsali do obrazu předpovídajícího krachu svoji čárku.

Z věrohodných globálních prognóz a údajů za poslední desetiletí, lze složit menší knihovnu. Moudří lidé se znalostmi věci vysvětlovali, proč se stane něco špatného, a to ve všech sférách bez výjimky. Finanční krize, která před našima očima zachvátila celý svět – je jen jedním z detailů tohoto grandiózního obrazu. O budoucí ekonomické krizi se začalo psát prakticky od roku 1980. Ale komu by se chtělo tomu uvěřit?

Při studiu materiálů, které nám během těchto několika let plně dokazují svou správnost, chtě nechtěně obracíš pozornost na jednu společnou vlastnost. Skvělá analýza a dost přesné popsání událostí se přerušuje na nejzajímavějším místě – krize bude! Zde se jistý tón mění na uvažující repliku, následují otazníky, výhrady, vzájemně se vylučující scénáře, předpovědi s ohraničenou odpovědností a velmi mnoho společných frází.