Ludvík XIV. Veliký chtěl vytvořit z Francie velmoc. Život v celé Francii se podřizoval jeho osobě a on se tak stal nejmocnějším panovníkem Evropy. Pocházel z rodu Bourbonů. Jeho otcem byl král Ludvík XIII., matkou Anna Rakouská ze španělské linie Habsburků - stal se jedním z nejznámějších panovníků historie.

Ludvík XIV. se stal v roce 1643 jako čtyřleté dítě králem. Jeho matka Anna Rakouská vládla osm let, do roku 1651, jako regentka. V roce 1648 se Pařížané vzbouřili, protože je tížily vysoké daně. Ludvík musel před vzpourou uprchnout z města. V roce 1653 skončilo povstání frondy (tzn., že byla v zemi potlačena šlechtická opozice, která ohrožovala celou regetskou vládu). Ludvík prohlásil, že se to už nikdy nesmí opakovat a jako dvaadvacetiletý převzal v roce 1661 vládu.

Chtěl vytvořit z Francie velké kulturní centrum. Napomáhal rozvoji umění včetně baletu. Sám tančil v roli boha Slunce Apollona v Baletu noci, který trval neuvěřitelných 12 hodin. Kvůli této roli se Ludvíkovi říkalo "král Slunce."

Ludvík změnil Francii na absolutistický stát, v němž měl král neomezenou moc. V roce 1665 jmenoval ministrem financí Jeana-Baptistu Colberta. Ten udělal z Francie nejlépe řízený stát v Evropě. Provedl reformu daňového a právního systému, vznikla nová průmyslová odvětví. Král se opíral o jeho myšlenky (merkantilismus), podporoval rozvoj manufaktur a snažil se docílit aktivní bilance v zahraničním obchodě. Nechal vybudovat silnice, kanály a mosty, rozšířil francouzskou válečnou a obchodní flotilu.