13:34 | 28.12.2009
Anonym
Zachyťte jedinečnou atmosféru i za cenu horší kvality. Zkoumání šumu při 100% přiblížení nechte teoretikům. Ti ať se dohadují, který foťák „šumí“ nejméně a jaký šum je ještě použitelný.
Máte zrcadlovku? Neřeště šum!
V mých fotografických začátcích jsem používal kompaktní foťáky (Panasonic FX3 a FZ8). Jak jistě víte, kompaktní foťáky produkují docela dost šumu. Šum roste se zvyšující se citlivostí. To znamená, že čím větší ISO použijete, tím bude ve fotce více šumu. Za dobu, co jsem fotil těmito kompakty jsem si vypěstoval docela velký strach z digitálního šumu. Můj strach ze šumu podporovaly také stovky lidí v různých diskuzích, kde řešili šum na fotkách recenzovaných foťáku. Šum samozřejmě hledali ve stoprocentním výřezu fotky a samozřejmě ho také našli. Díky těmto zkutečnostem jsem býval vždy dost opatrný na nastavenou citlivost. Vždy když jsem použil vyšší citlivost, obával jsem se, že tam bude moc šumu a že fotka nebude dobrá. Hleděl jsem spíše na technickou kvalitu fotky než na její „uměleckou“ kvalitu. Se zrcadlovkou již fotím něco málo přes tři roky a můj názor na šum se rapidně změnil. Jak to tedy vnímám dnes?
Opravdu, vykašlete se na šum. Zachyťte kouzlo okamžiku spolu s atmosférou. Že zrovna nemáte u sebe stativ a je málo světla? Kašlete na to a vyfoťte to s nejvyšší citlivostí. Pokud máte zrcadlovku, opravdu si to můžete dovolit. Sám fotím se stařičkým Canonem 350D a využívám celý rozsah citlivostí, které mi fotoaparát dovolí použít: 100 až 1600. Byly ovšem doby, kdy jsem bral ISO 400 jako maximum a vyšší citlivosti jsem odmítal kvůli zvýšenému šumu. Tomu je naštěstí už konec. Pokud neplánujete tisknout výsledné fotky na nějaké velké formáty, většina lidí si šumu ani nevšimne.
Jako ukázku můžu zvolit třeba tento snímek mé kamarádky Petry. Vznikl v restauraci za hodně slabého osvětlení. I při nastavení nejvyšší možné citlivosti a nejnižšího clonového čísla vycházely docela kritické časy. Ano, mohl jsem použít blesk, který by poskytl dostatek světla. Tím bych ale totálně zabil atmosféru a fotka by ztratila své kouzlo. Nebo jsem se na to mohl vykašlat s tím, že bych si řekl že to nemá cenu fotit takové zašuměné fotky. Naštěstí jsem pár fotek udělal a nelituji toho. Na zmenšenině na web není šum téměř vůbec patrný a myslím, že by fotka snesla tisk do formátu A4. Jediný problém byl s vyvážením bílé, které se vůbec nepovedlo. Zachránil bych to focením do RAWu, ale bohužel jsem fotil přímo do JPEGu a vyvážení bíle jsem nechal na automatice.
Vyšší šum používám i v situacích, kdy se toulám večer venku a nemám sebou stativ. Což je ve většině případů, protože těžký stativ nechávám většinou doma. Samozřejmě že se stativem uděláte mnohem krásnější fotky a jsou situace, kdy se bez stativu prostě neobejdete. Jenže fotit večerní scény se stativem je pořádný opruz…a to mi jistě potvrdí každý, kdo to již někdy zkusil. Jednak je těžký na přepravu, trvá dlouho než se rozloží a nastaví a hlavně focení se stativem není taková zábava. Každé překomponování je těžkopádné a ve výsledku se tedy omezíte jen na pár fotek a moc se vám ani nechce experimentovat. Prostě jak je vidět focení se stativem nemám rád.
Zdroj: Dadajax.net