Jak dlouho už člověk zná med, nedokážeme vůbec odhadnout, i když se nám zachovaly jisté kresby našich dávných předků. Již ve velmi dávných dobách člověk zjistil, že včela mu může poskytnout chutnou součást své potravy - med. Nejstarší kreslený doklad o tom máme z doby paleolitické, tj. asi před 15 000 lety. Kresba pochází z Pavoučí jeskyně (Cauveas de la Arana) nacházející se u vesnice Bicorp ve Španělsku.

V antickém období byl med uznávaný jako pokrm bohů a jako takový jej také obětovali při svých náboženských obřadech. Je známé, že med byl dáván do hrobek faraónů. V Egyptských pyramidách byl nalezen med starý 3000 let; byl zkrystalizovaný, ale po hygienické stránce absolutně nezávadný! Medem se také mumifikovalo.

Med byl vůbec prvním produktem, který lidé začali využívat. Byl od pradávna obecně velmi ceněnou a uznávanou potravinou a nejen jako koncentrovaná forma cukrů. Písemné zprávy nám zanechali už zmínění staří Egypťané, kteří psali o využití medu jako slavnostního pokrmu dodávaného do chrámů, používaného při výrobě léků i při balzamování těl. Zaznamenali i cenu medu, která se rovnala ceně másla. V každém národu či kultuře lze najít důkazy o tom, že med sloužil nejen jako potravina, ale i jako předmět náboženských, kouzelnických a léčitelských obřadů. Tato tradice používání medu jistě v moderní době vedla k tomu, že se med stal součástí mnoha dalších potravin dneška. Naši slovanští předci uměli včelařit již jako prastarý evropský národ před vpádem Avarů a Hunů. V roce 448 napsal řecký filozof Priscus o vpádu asijských Hunů na levý břeh Dunaje daleko na sever od středního toku. Píše, že lidé z dědin jim přinášeli namísto obilí proso a namísto vína medovinu a med. V té době se totiž obyvatelstvo živilo převážně prosem, které utloukli v hmoždíři na mouku, zamíchali do něj mléko a med. Tato kaše se jedla přímo či z ní byly pečeny pagáče.

Celkově lze med označit za potravinu s výrazným dietetickým účinkem zlepšující fyzickou kondici jedince, bránící vzniku nadměrné únavy během nárazových zátěžích. Výrazný pozitivní účinek se projevuje u problémů spojených se zažívacími potížemi. Výborné výsledky byly dosaženy při indikaci medu u zácpy či různých vředových chorobách. Med díky svým antibakteriálním účinkům, vysoké viskositě a pufrační aktivitě dokáže velmi úspěšně chránit stěnu žaludku a střev před trávicími šťávami. Dále se potvrdilo, že při různých onemocněních ledvin je med vynikajícím podpůrným prostředkem, poněvadž neobsahuje téměř bílkoviny, které by ledviny zatěžovaly a přitom má dostatek energie a různé biologicky účinné látky.