Ve druhé polovině dvacátého století lidé změnili, přistup k věcem. Celé masy se zaměřily na jediný cíl, vydělat nyní a teď, vytvořit maximum příjmů, aby bylo možné financovat maximum výdajů.

Davy postavily samy sebe před těžké dilema – bylo nutné vytvořit společnost, která bude založena na neustálém morálním hazardu, na neustálé spotřebě většiny zdrojů, zároveň však s pomocí státních útvarů zajistí, aby se tento hazard nestal důvodem pádu do pozdějších existenčních problém.

Společnosti, které již odmítly hromadit majetek pro své potomky a pro případy potíží, neboť poznaly velmi jasně relativnost takového majetku, potřebovaly systém, který jejich příslušníky zajistí ve stáří či nemoci, protože rezervy byly průběžně spotřebovávány. Tímto systém se v Evropě stal tzv. sociální stát. Faktem však nesporně je, že dnešní moderní společnosti jsou společnostmi spotřeby, spotřebního přístupu k věcem a svým způsobem i spotřebního přístupu k životu. Neboť u člověka ekonomického, tyto věci úzce souvisejí a nelze je oddělit.

Chcete-li ZDARMA získat celý text článku, stačí se zapojit do komunity Života bez hranic. Obratem vám zašleme přístupové údaje na Vaši emailovou adresu. A ihned získáte přístup k celému textu.