Eutanazie může být nadějí, k níž vzhlížejí nevyléčitelně nemocní. Je také často diskutovaným a mnohdy kontroverzně vyznívajícím pojmem, který se v posledních několika letech hojně skloňuje nejen u nás, ale i v zahraničí. Přestože čeští lékaři nechtějí o slově „eutanazie“ani slyšet; bohužel právě o ni se tu jedná.

Jedním z cílů definovaných v doporučeném postupu České lékařské komory (ČLK) při rozhodování je „omezit poskytování marné a neúčelné léčby v situacích, v nichž se lze na základě odborného medicínského posouzení odůvodněně domnívat, že přínos zahájení nebo pokračování v dané léčebné metodě s ohledem na zdravotní stav nemocného nepřevažuje nad rizikem komplikací, bolesti, dyskomfortu a strádání pro pacienta a nedává možnost příznivého ovlivnění zdravotního stavu nebo záchrany jeho života, “ uvádí se v dokumentu.

Pojem, pod nímž se skrývá řízená smrt, usmrcení nevyléčitelně nemocné a trpící osoby na její žádost, ze soucitu, dostává doporučením jasnou podobu. Krok, do kterého se odborná komora českých lékařů se vší vervou vrhla, může znamenat hotový průlom v české medicíně. Je snad jen jednou velkou otázkou, zda k horšímu nebo lepšímu.

Naši lékaři zapomínají na zákony této země a jejich přesný výklad, stejně tak na práva lidí, která jim dává Ústava a Listina práv a svobod a další významné právní dokumenty.