V současné době vládní strany pracují na snížení výdajů ze státní pokladny. I když objem prostředků vyplacených na státní podporu stavebního spoření od roku 2006 postupně klesá (pozn. v roce 2006 bylo vyplaceno více než 16 miliard korun, v roce 2009 necelých 13, 3 miliard), cílem vlády je ušetřit na této položce již v příštím roce přibližně šest miliard korun. V následujících letech by se mělo jednat o úsporu až osm a půl miliardy. O jakých úpravách podmínek se v poslední době diskutuje? Jaké dopady bude mít zavedení těchto změn na výkonnost stavebního spoření?

Stavební spořitelny zažily největší žně v roce 2003 - v tomto roce bylo uzavřeno téměř 2, 1 milionu nových smluv. Důvodem obrovského zájmu o stavební spoření byla snaha vyhnout se plánovanému snížení státního příspěvku a prodloužení vázací doby.

Zatímco ke smlouvám (tzv. staré smlouvy) uzavřeným do konce roku 2003 jste mohli i v následujících letech čerpat státní příspěvek až 4 500 korun ročně (pozn. 25 % z ročního vkladu, max. 4 500 Kč při vkladu 18 000 Kč), u smluv sjednaných od začátku roku 2004 to bylo již maximálně 3 000 korun (pozn. 15 % z ročního vkladu, max. 3 000 Kč při vkladu 20 000 Kč). Navíc byla prodloužena i minimální doba spoření (tzv. vázací doba) pro přiznání státního příspěvku z pěti na šest let. Novela zákona nepřinesla zdanění připsaného výnosu z vkladů.

Oproti ostatním spořicím produktům stavební spoření stále nabízí jedinečné zhodnocení. V případě starých smluv lze dosáhnou ročního výnosu až 13 %, u nových smluv přibližně 7 %. Vzhledem k tomu, že vklady účastníků stavebního spoření jsou ze zákona pojištěny, jde o velmi bezpečný produkt.