Jak velké skupiny lidí se týká vysoký krevní tlak? Podle nejnovějších statistik trpí vysokým krevním tlakem asi 35 procent celé populace, přičemž ve statistice jsou zahrnuti i kojenci. Když bychom chtěli hovořit o střední generaci, je to okolo 50 % této populace. U seniorů je toto procento pochopitelně ještě vyšší - přes 70 %. Onemocnění se proto týká téměř všech. Někoho postihne dříve, někoho později, a proto bychom mu hlavně v prevenci měli věnovat pozornost. Když už však vysoký krevní tlak máme, měli bychom si ho umět správně kontrolovat, odborně léčit a takříkajíc trvale udržovat na uzdě.

Jaké hodnoty má mít krevní tlak? Nejnovější přijatá norma krevního tlaku je do 130/85 milimetrů rtuťového sloupce (mm Hg, anebo postaru “torrů”). Jednoznačně vysoký krevní tlak - hypertenze - je 140/90 mm Hg a vyšší. (Hodnoty mezi tím jsou považované za tzv. mírně zvýšené anebo hraniční, a nesou se sebou již zvýšené zdravotní riziko.) Optimální krevní tlak má ještě přísnější hodnotu než norma - a to do 115/75 mm Hg. Toto bohužel podceňují i mnozí lékaři a při léčbě se spokojí s hodnotami tlaku vyššími, než je horní hranice normy. Když totiž krevní tlak vystoupí na 135/85, což je fakticky jen nepatrně nad horní hranicí normy, zdvojnásobí se úmrtnost na srdečně-cévní onemocnění.

Nejlepší (čili optimální) krevní tlak pro člověka je tedy ten nejnižší možný, který ještě snáší a nečiní mu žádné těžkosti. Proč vysokému krevnímu tlaku říkáme také “tichý zabiják”? Zákeřnost vysokého krevního tlaku spočívá v tom, že ho nemusíme dlouhý čas žádným způsobem cítit, nemusí nám způsobovat závratě, bolesti hlavy, nemusí mít žádné příznaky a velmi lehce si na něj zvykneme. Ale bohužel “udeří” – když se vysoký tlak dlouho neléčí (například i proto, že o něm nevíme), může vést k vážným komplikacím až k ohrožení života. Takovým projevem potom může být až mozková cévní příhoda (mrtvice), srdeční infarkt, selhání srdce, selhání ledvin, poškození zraku apod. Proto ho považujeme za takzvaného tichého zabijáka.

I proto je tak důležitá pravidelná kontrola krevního tlaku u lékaře, nebo si ho dnes můžeme lehce měřit i sami v domácích podmínkách. Jaký tlakoměr si mám koupit, aby mi poskytl věrohodné údaje o mém krevním tlaku, tedy aby byl dostatečně spolehlivý? Dnes jsou už dostupné v každé lékárně kvalitní a spolehlivé plně automatické tlakoměry. Takovýto jednoduchý a potřebný přístroj by měl být v každé domácnosti. V zásadě je třeba kupovat značkové tlakoměry s certifikátem. Nejjednodušším způsobem si krevní tlak změříme plně automatickým digitálním tlakoměrem, ale zásadně s manžetou na paži. Tlakoměry, které se přikládají na předloktí (zápěstí), nejsou vždy spolehlivé, a takovéto měření můžeme považovat spíš pouze za orientační. Zlatým standardem ve spolehlivosti měření tlaku krve samozřejmě stále zůstává klasický rtuťový tonometr, každému dobře známý z ordinace lékaře.