Homosexuál, kanibal, masový vrah, nekrofil…a ještě mnohými přízvisky by mohl být nazván Američan Jeffrey Dahmer, jehož jméno dodnes děsí jak pozůstalé jeho obětí, tak většinu amerických občanů. Článek pouze pro starší 18ti let!
Nadějný školákRodina Dahmerových se zdá být dokonalou americkou rodinou. Píše se rok 1967 a malý Jeffrey nastupuje do základní školy. Učenlivý hoch nosí domů samé dobré známky a rodičům dělá velikou radost. Zlom přichází o tři roky později, kdy se začíná stranit svých spolužáků a jeho výsledky ve škole se rapidně horší. Když začne domů nosit mrtvá zvířata, která pak ve svém pokoji rozřezává a zkoumá části jejich těl, stává se častým důvodem rodinných hádek. Na střední škole začíná pít a ke konci studia se stává těžkým alkoholikem.Mladý alkoholikHned po prvním roce studia na univerzitě byl vyloučen kvůli alkoholismu. Na přání otce vstoupil do armády, v níž ale kvůli neustálému podnapilému stavu vydržel jen dva roky. Rozhodl se začít pracovat v nemocnici na Floridě, kde však dostal výpověď také velmi brzy. Zklamaný a stále silně závislý tedy odjel zpět k rodičůmPrvní oběťJednoho dne Jeffreymu došel alkohol. Nasedl tedy do auta rodičů, kteří byli mimo město, a odjel do obchodu. Na zpáteční cestě si všiml devatenáctiletého stopaře Stephena. Odvezl jej k sobě domů, kde koukali na televizi a popíjeli. Vše vypadalo nevinně až do chvíle, kdy začal Jeffrey Stephena osahávat a dělat mu neslušné návrhy. Stephen bez váhání vstal a chystal se odejít, což však Jeffrey nehodlal připustit a udeřil jej do hlavy činkou. Tím se Stephen jako první zapsal do série mnoha vražd, které v budoucnu přišly.Problémový vnukJeffrey se poté odstěhoval ke své babičce, kde si začal naplno uvědomovat svou odlišnou sexuální orientaci. Často se toulal po ulicích a navštěvoval gay-bary, kde zjistil, že jej nejvíce přitahují tmavší typy chlapců. Babička si na svého problémového vnuka začala dávat pozor poté, co mu pod postelí našla téměř 400 prázdných lahví od alkoholu a později také ve skříni pánskou figurinu, kterou Jeffrey ukradl v nedalekém obchodě a často před ní onanoval. Poté, co zjistila, že ve svém pokoji pitvá mrtvé veverky a často onanuje i na ulici před malými chlapci, odmítla jej dále ve svém domě trpět. Našel si tedy vlastní byt, jehož adresa je dodnes noční můrou všech američanů – Milwaukee, North Street, byt číslo 213.Období vraždOd chvíle, kdy žil Jeffrey sám a měl naprostou svobodu, se rozjel kolotoč plný alkoholu a násilí. Zval si domů mladé chlapce, které opíjel a záhy zabil. Při své šesté vraždě si uvědomil, že mrtvé tělo jej vzrušuje téměř stejně, jako to živé a tak v sobě pomalu odkrýval kanibalistické a nekrofilní touhy. Části těl svých obětí si vystavoval všude po bytě a na mrtvolách byl schopný se ukájet ještě několik dní po smrti. Psychicky narušený alkoholik si liboval ve vystavování hlav svých obětí a pocitu naprosté moci. Kusy lidských těl si nezapomněl pečlivě fotit.Téměř zatčenJednoho dne dostala policie hlášení jistých žen, že se po ulici motá opilý hoch a za ním jde muž, který se ho snaží nalákat k sobě domů. Policie dorazila na místo, oba dva odvezla do vrahova bytu a vyslechla. Jeffrey velmi přesvědčivým výstupem donutil policii uvěřit, že mladý muž je jeho milenec, se kterým se pouze pohádal. Po odjezdu strážníků uspokojených jeho výpovědí Jeffrey mladého muže znásilnil, rozčtvrtil a tělo polil kyselinou. Policisté, kteří i přes divný zápach odjeli z bytu, nedostali žádný trest, nýbrž byli ještě o několik let později zvoleni policisty roku.DopadeníČervencový večer roku 1991 se stal Jeffreymu osudným. Zavedl do svého bytu mladého černocha Traceyho. Jelikož kladl odpor, tak jej svázal a zavedl do ložnice. Traceymu se naskytl odporný pohled na části rozkládajících se těl a krvavé sudy plné lidského masa a i přes spoutané ruce Jeffreyho přepral a vyběhl na ulici, kde zastavil první policisty, které uviděl a vše jim řekl. Jeffrey jim otevřel s milým úsměvem na rtech. Policistům se při prohledávání bytu naskytl pohled, na který nikdy nezapomenou. Vystavené lebky, v ledničce jedenáct mužských hlav, zmražené srdce, čtyři těla nacpaná do sudu uprostřed ložnice a v nádobě odřezané mužské genitálie.OdsouzeníDahmer ve své výpovědi uvedl, že svým obětem přidával do pití omamnou látku Halcion. Většinou muže ubodal a poté rozřezal pilkou. Z masa si rád vařil polévku, prý chutnalo podobně jako hovězí. Někdy lil mužům přímo do hlavy malým otvorem kyselinu, takže žili ještě několik dní neschopni řeči ani pohybu. Ve státě Wiskonsin, kde byl souzen, je trest smrti zrušen, a tak vrah ze soudní síně odešel s patnácti tresty doživotí. Ve vězení čelil každodenním útokům, a proto se nechal v místní kapli pokřtít, protože jeho přáním bylo dostat se do nebe. Zabit byl záhy a to násadou od koštěte, kterou ho utloukl spoluvězeň roku 1994. Jeho otec o něm napsal téhož roku knihu, která se dočkala slušné popularity. Bratr David si změnil jméno a žije v anonymitě.Dahmerův život byl dvakrát filmově zpravován a to ve filmu Dahmer (2002) a Jeffrey Dahmer: The Secret Life (1993)
