Jedním z rozdílů mezi klasickými podílovými fondy a burzovně obchodovanými fondy je způsob správy portfolia. Většina klasických podílových fondů je řízena aktivně, což znamená, že portfolio manažer fondu neustále vyhledává takové cenné papíry, u nichž předpokládá růst. Naopak tituly, které ztratily potenciál, jsou z portfolia vyřazovány (prodány). Cílem fondu je překonávat výkonnost určitého indexu (benchmarku).

Náklady spojené s výběrem vhodných titulů a častější obměnou portfolia klasického fondu jsou oproti pasivní správě ETFka vyšší. To pocítí investoři v účtovaném poplatku za správu (pozn. manažerský poplatek je již zahrnut v ceně podílového listu).

K úpravě portfolia dochází obvykle výjimečně, například při změně vah jednotlivých titulů v indexu. Tento princip využívají i klasické podílové fondy s pasivní správou (označované jako indexové fondy). Zastoupení těchto fondů je však na trhu minimální.

Cílem PX-Index-Fondu je co nejpřesněji kopírovat vývoj hlavního indexu pražské burzy PX. Fond investuje do cenných papírů, které jsou součástí indexu. Vzhledem k tomu, že pražskou burzu tvoří de facto čtyři tituly, největší váhu v portfoliu získají akcie společností Erste Group Bank, ČEZ, Komerční banka a Telefónica O2 ČR.