Bavme se dnes o pojmech komunita a komunitní a akční plánování. Slůvko komunita známe především ze slovníku lidí stojících na okraji společnosti v opojení drogového deliria, kteří si ve svých komunitách žijí společností nenarušovaný život. Když pomineme tyto extrémní případy, můžeme si pod komunitou představit pomyslnou hranici mezi námi (členy komunity) a těmi ostatními1. Komunita je tedy definována společnou lokalitou (teritoriem), společnými zájmy členů a společnými podmínkami, či problémem2. Takovýchto komunit máme „ve městě“ mnoho (obyvatelé jednoho domu, ulice, čtvrti, nebo celého města), avšak tvoříme-li komunitu proti „moci“, musíme si uvědomit, kam až naše komunita sahá.
Dnes se už teoreticky nemusíme jezdit bouřit až do Prahy a tam cinkat klíči jako naši rodičové, dnešní demokracie přerozděluje peníze na kraje a následně na obce (jako základní územní samosprávné celky). Nejdůležitější rozhodnutí, pro náš život ve městě, se tedy děje přímo v naší obci. Toto decentralizování toku peněz nám přineslo i pojem komunitní plánování, jež je otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení3, avšak s dodatkem, že na plánování musí mít možnost participovat všichni, kterých se to týká!
