O dorsteniích toho bylo napsáno skutečně mnoho, přesto mi nedá zmínit se o svých zkušenostech s jejich pěstováním. Jedná se o všeobecně velmi oblíbené sukulentní rostliny, jejichž alespoň jeden zástupce se najde téměř v každé sukulentářské sbírce. Z nejčastěji pěstovaných druhů u nás je nenáročná na podmínky, Dosrtenia foetida( viz doprovodné fotografie). Oblíbenost tohoto rodu je dána atraktivností vzhledu, kdy rostliny tvoří mnohdy až patvary ve formě kaudexů. K nevšednímu vzhledu přispívají rovněž nezvyklé hvězdicovité květy a široké spektrum nároků na pěstování, ve kterém jsou zastoupeny druhy pro začínající pěstitele i pro ty zkušenější. Druhy, které jsou nejčastěji zastoupeny v sukulentních sbírkách pochází z východní Afriky a Arabského poloostrova. Mnoho dalších taxonů je široce distribuováno a zaznamenáno v tropické východní Africe, Madagaskaru, Indii a Jižní a Střední Americe. Rod zahrnuje přibližně 170 druhů.

Dorstenie jsou obecně snadno pěstovatelné rostliny za předpokladu, dodržení několika základních pravidel pro pěstování. V teplém jaru nebo v období letních veder by měly být rostliny přesunuty ven na zastíněné místo a pravidelně zalévány. Během zvláště horkého a suchého letního počasí, mohou rostliny dostávat vydatnou zálivku dvakrát týdně, ideální jsou vydatné přísuny vody z letních přívalových dešťů. V tomto režimu můžeme rostliny udržet od jara do počátku podzimu, po dobu vegetačního období. Pěstební substrát by měl být dobře propustný, aby měl šanci po vydatné zálivce vždy proschnout.

Půda by neměla být trvale mokrá, ale i výrazné přeschnutí není dobré. V dlouhodobějším suchu dojde k opadání listů a rostlina se uvede do vegetačního klidu, trvajícího i několik týdnů. Rostlina vstupující do klidového období zastaví tvorbu květů a začnou opadávat listy. Pokud během normální vegetační doby se stanou rostliny spícími, může to být příznakem problémů. Většinou je to signál ke změně frekvence zavlažování. Jsou-li příliš suché, zvýšíme přísun vody. Opad listů během vegetačního období může být také známkou přemokření kořenů, které začaly zahnívat. V takovém případě je nejlepší rostlinu vydat z půdy, prohlédnout kořenový systém, opatrně odstranit poškozené části, poté se mi osvědčil se mi oplach ve velmi slabém roztoku hypermanganu, nechat na chráněném místě den zaschnout a pak zasadit do nového substrátu. Zálivku obnovíme ve velmi malých dávkách, ne dříve něž po 14 dnech. Jakmile se objeví první známky růstu, pomalu zvyšujeme dávky vody. Při včasném zjištění problému a jeho odstranění se rostliny velmi rychle zotaví.

Koncem léta, kdy se ochladí, dorstenie začne shazovat listy. Toto je první známkou, že se dostává do období klidu. Rostlina ve vegetačním klidu může být udržována při nižších teplotách, s lehkou zálivkou jednou za 3 – 4 týdny. Spící rostliny zásadně nepřihnojujeme. Stanoviště na parapetu by mělo světlé, nikoli na přímém slunci. Vegetační klid obvykle trvá přes celou zimu. Ke konci tohoto období je dobré sledovat první známky nového růstu, kdy se začnou objevovat nové lístky nebo květy. Toto je signálem k pomalému zvyšování dávek vody a po 14 dnech lehkému přihnojení. Pokud je to možné, poskytneme rostlině světlejší a teplejší místo.