V dnešní době znovu vyvstává otázka, zda Jára Cimrman věřil v existenci mimozemských civilizací. Cimrmanovy názory na mimozemský život se s postupem času měnily. První etapa je výstižně zaznamenána v autorově studii „Jsou“, jenž sepsal koncem 19. století. Cimrman se zde s důkladností jemu vlastní zamýšlel nad životním stylem mimozemských občanů, politickými názory, vzhledem i technikou létání. Cimrman rezolutně vyloučil, že by se mimozemšťané po planetách dopravovali, jako tehdy lidé vzducholodí, jelikož tušil, že je jistě výhodnější tvar pro cestování vzduchem a po hádce s bytnou, jenž následovala akční přestřelka nádobím, nabyly jeho představy konkrétnějších tvarů. Za ideální označil talíře, neboť s nimi měl nejlepší zásahy.
V odstavci o životním stylu mimozemšťanů se Cimrman zabýval zejména stravováním. Pokud létali v talířích, z čeho se tedy stravovali? Tázal se sám sebe a dospěl k smělé myšlence, že potravu vstřebávají a vylučují pokožkou. Názor sice mírně nechutný, ale originální. Poté co k tomu přidal teorii o telepatickém dorozumívání a nadměrně vyvinutých hmatových čidlech, vyrýsovala se Cimrmanovi konkrétní představa vzhledu. Jelikož tedy mimozemšťané nepotřebovali ústa, oči či ruce, popisoval nejvyvinutější vesmírný život jako třímetrovou chlupatou kouli, valící se po povrchu na sluneční energii, tzv. koulektor.






