Jára Cimrman byl vášnivý turista již odmala. Nejvíce však tomuto koníčku prospělo, mistrovo přestěhování do pojizerské obce Liptákov. Zde se jeho záliba stala takřka fanatickou posedlostí. Cimrman přesvědčil značnou část obyvatel obce, konkrétně soukromého zemědělce Josefa Krýgla a trafikanta Oldřicha Plaňku a společně založili spolek KRUT, čili klub Rakousko-Uherských turistů. Ovšem po čase oba spolučlenové ze spolku vystoupili. Plaňka totiž usoudil, že přeci jen prodával více novin ve své trafice, než na turistických cestách a Krýgl z důvodu, že údajně nestíhal věnovat se svému zvířectvu, a tak se raději vrátil ke svým slepicím, prasatům a manželce.
Cimrman tedy putoval sám. Jeho největší oblibu si získaly rozhledny. Zde je nutno poznamenat, že, jak je známo, Cimrman trpěl strachem z výšek, závratěmi a navíc mu vadily často krkolomné cesty do kopců, což se s jeho vášní pro rozhledny těžko slučovalo. Cimrman proto přišel s převratným nápadem stavět rozhledny přízemní, nejlépe na rovině. Tento smělý nápad se ale nesetkal s větším pochopením. Přestože Cimrman sám pár svých rozhleden vybudoval, nebyly téměř vůbec navštěvovány a velmi rychle zestárly a začaly chátrat. Je zajímavým detailem, že Cimrmanovy rozhledny se přesto staví i v dnešní době, ale hovoříme o nich už jako o altánech (z německého slova alt = starý).






