Několik posledních let se u českých věřitelů těší vysoké popularitě pojištění pohledávek. Jde o ekonomický nástroj, který pomáhá podnikatelům řešit problémy nedobytných pohledávek a osvobozuje vrcholové manažery od každodenních starostí s platební morálkou odběratelů.
Při detailnější analýze strategické i konkrétní účelnosti pojištění pohledávek, především při hodnocení konečných výsledků ve formě věřitelem získaných finančních prostředků a celkové podnikatelské rentability, lze konstatovat, že tento produkt má některé nedostatky především komerčního charakteru.
K hlavním nedostatkům pojištění pohledávek mnozí podnikatelé především řadí nedostačující úvěrové limity na konkrétní odběratele, které se stávají skutečnou brzdou jejich obchodní činnosti a omezují potenciální růst objemu prodeje.
Úvěrový limit odpovídá maximálnímu objemu kumulovaného salda otevřených pohledávek, který může v průběhu trvání pojištění vůči specifikovanému odběrateli vzniknout a jenž je krytý uzavřeným pojištěním. V případě, že pojistník začíná obchodovat s konkrétním odběratelem nad rámec stanovených limitů a dochází k neproplácení dodávek, pak se klient dostává do poměrně nepříjemné situace: